Levná ropa zvedla růst ekonomiky v USA a v Evropě o půl procentního bodu

Levná ropa zvedla růst ekonomiky v USA a v Evropě o půl procentního bodu
11. prosince 2015 • 14:21
Šejkové v Perském zálivu začínají koketovat se zaváděním daní. Venezuela vykrvácela tak, až se v nedávných volbách dostala po letech k moci opozice. Rusko spadlo do recese. To vše jsou důsledky propadu cen ropy, která od roku 2014 ztratila více než polovinu hodnoty. A ceny mají v příštích měsících padat dál, předpovídá Mezinárodní agentura pro energie.

Jenže levná ropa má i svou světlejší stránku. Zlevnění paliv a následné snížení nákladů firem nakoplo domácí spotřebu v zemích, které jsou hlavními spotřebiteli ropy. Analytici Mezinárodního měnového fondu spočítali, že roční propad cen ropy v roce 2014 a na začátku roku 2015 zvedl tempo růstu americké ekonomiky o 0,56 procentního bodu. Evropský růst se zlepšil o 0,6 procentního bodu. Ve Velké Británii se tempo růstu zrychlilo o 0,57 procenta. Ostatní spotřebitelské země v průměru rostly díky zlevnění ropy o 0,47 procentního bodu rychleji.

Výzkumníci MMF Kamiar Mohaddes a Mehdi Raissi, ve výpočtech brali v úvahu i váhu jednotlivých zemí v globální ekonomice. Pokud například vzroste ekonomická aktivita v USA, přelije se tento pozitivní šok i do zemí, které jsou díky mezinárodnímu obchodu se Spojenými státy více svázané.

Zanedbatelný dopad zlevnění ropy na ekonomický růst odhalili Mohaddes a Raissi u Číny. Ta je sice největším dovozcem ropy na světě, ale v energetickém mixu země hraje ropa výrazně menší roli než například v USA nebo v Evropě. Na spotřebě primárních zdrojů energie se ropa v Číně podílí z 18 procent. V USA je to 36 procent a v eurozóny 38 procent. Proto si Čína připsala díky levnější ropě k růstu jen 0,04 procentního bodu.

Nejvíce naopak utrpěly ekonomiky producentů ropy v Perském zálivu. Jejich HDP se jen kvůli poklesu cen ropy propadlo o 2,14 procenta. Země širšího regionu středního východu a severní Afriky v průměru zpomalily ekonomický růst o 1,32 procentního bodu. Latinská Amerika zažila pokles růstu o 0,41 procentního bodu. Důvodem u všech zemí je výpadek příjmů z ropy a následující pokles domácí soukromé a vládní spotřeby.

Mohaddes a Raissi u středovýchodních a afrických zemí započítali také jejich vzájemnou hospodářskou provázanost. Například Jordánci, kteří pracují v okolních státech, posílají domů částku odpovídající 15 až 20 procentům jordánského HDP. V okamžiku, kdy arabské státy musí šetřit a tito Jordánci přicházejí o práci nebo se jim snižují příjmy, trpí i jordánská ekonomika. Země Perského zálivu jsou také hlavní destinací pro jordánský export a zdrojem přímých zahraničních investic. Tyto vedlejší efekty propadu cen ropy snížily tempo růstu zemí středního východu a severní Afriky v průměru o 0,28 procentního bodu.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!