Rusko míří k rafineriím různými směry

Scénář, jehož se část českých politiků dost děsí, není nereálný. Rusové — ať už ti z Lukoilu, či případně jiné společnosti — určitě vědí, že do rafinerií v Litvínově a Kralupech vedou různé cesty.

Základní směry jsou v zásadě tři – je možné získat podíl přímo v České rafinérské, ovládnout Unipetrol jako jejího největšího akcionáře, anebo dokonce pohltit polský PKN Orlen, mateřskou firmu Unipetrolu.

O všech těchto variantách se v minulosti více či méně spekulovalo. Zhruba před dvěma lety polské tajné služby varovaly, že se PKN Orlen pokoušejí ovládnout ruští oligarchové. Největší podíl v tomto regionálním petrochemickém gigantu drží přímo či nepřímo stát — dohromady ale jen necelou třetinu. Zbytek je rozdroben mezi další akcionáře. A právě o jejich podíly by mohli mít Rusové zájem. Již delší dobu se mluví také o tom, že svůj menšinový podíl v Českých rafinériích hodlá prodat nadnárodní firma Shell. PKN Orlen by pak prostřednictvím Unipetrolu mohl uplatnit předkupní právo. Měl by ale na to za současné krize dost peněz? Nenabídl by naopak sám Rusům svůj většinový podíl v Českých rafinériích? A se třetí variantou nyní přišel týdeník EURO — prodávat by se podle jeho zdrojů mohl i Unipetrol jako celek.

Podle dobře informovaného zdroje je ale docela možné i to, že zprávy o možném prodeji českých aktiv Rusům mají posílit pozici PKN Orlen ve vztahu k českému státu. Česká rafinérská, kterou již PKN nepřímo ovládá, si kupříkladu stěžuje na výši poplatků, které si za přepravu ropy účtuje česká státní společnost Mero, a rafinerská společnost dokonce pohrozila vypovězením smlouvy. Hrozba prodeje Unipetrolu Rusům by teoreticky mohla vést vylekané české politiky k větší vstřícnosti vůči polské skupině.

Ať tak, či onak, je jisté, že PKN Orlen by se z řady důvodů hodila vstřícnost jak české, tak ruské vlády (například kvůli vyřešení sporů kolem rafinerie Mazeikiu v Litvě). Výsledkem může být složitý boj na několika frontách současně. Ten podle všeho čeká Čechy, Poláky i Rusy.