Brusel: Česká ekonomika poroste o 2,3 procenta, rychleji než průměr EU

aktualizováno Česká ekonomika letos vykáže růst o 2,3 procenta, uvedla Evropská komise. Je to výrazné zpomalení proti loňsku, kdy k předpokládanému růstu 4,5 procenta přispěly neobvykle vysoké investice spolufinancované z evropských fondů. Na rok 2017 komise Česku předpovídá růst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,7 procenta. Ekonomika celé Evropské unie vykáže v letošním roce vzestup o 1,9 procenta, v příštím roce pak růst hrubého domácího produktu (HDP) dosáhne dvou procent.

Ilustrační foto
4.2.2016 13:07   |  

Navzdory solidnímu růstu české ekonomiky a tvrdším podmínkám na trhu práce zůstala v roce 2015 inflace stabilní na úrovni 0,3 procenta. O rok dříve činila 0,4 procenta.

Deficit veřejných financí komise na letošek předpovídá na úrovni 1,1 procenta, v roce 2017 na jednom procentu. Závěrečný údaj za loňský rok bude podle nynější prognózy 1,6 procenta, poslední odhad komise loni na podzim ještě uváděl hodnotu 1,9 procenta. V této předpovědi - zveřejněné loni v listopadu - předpokládala komise na rok 2015 růst české ekonomiky o 4,3 procenta a na letošní rok o 2,2 procenta.

Česká národní banka (ČNB), jejíž nová prognóza se očekává také dnes, v listopadu počítala na letošní rok s růstem ekonomiky o 2,8 procenta, na příští rok pak o 2,9 procenta. Loni podle listopadových odhadů ČNB rostla ekonomika o 4,7 procenta.

Meziroční růst České republiky:

Komise na letošní rok v Česku očekává s počátkem nového víceletého finančního období výrazný pokles investic spojených se spolufinancováním z evropských peněz. Míra využívání strukturálních fondů byla totiž podle prognózy v roce 2015 na výjimečně vysoké úrovni.

Tento pokles ale částečně nahradí vyšší vládní střednědobá spotřeba a její výdaje, včetně zvýšení platů ve veřejném sektoru. Na příjmové straně rozpočtu komise předpokládá lepší výběr daně z přidané hodnoty (DPH) po spuštění systému povinných kontrolních hlášení. Prognóza nepočítá s možnými efekty dosud nepřijatých kroků, jako je elektronická evidence tržeb.

S poklesem investic bude mít souvislost rychlejší růst vývozu nad dovozem. Prognóza uvádí, že v roce 2017 by měl být obchodní přebytek České republiky na úrovni 5,5 procenta ve srovnání s pěti procenty v loňském roce. Hlavním rizikem pro velmi otevřenou a na vývoz orientovanou českou ekonomiku zůstává právě případný pokles vnější poptávky.

Růst EU a eurozóny prý stále více ohrožují vnější vlivy

Ekonomika Evropské unie vykáže v letošním roce vzestup o 1,9 procenta, v příštím roce pak růst hrubého domácího produktu (HDP) dosáhne dvou procent. Ve své zimní makroekonomické předpovědi to dnes uvedla Evropská komise. Pro eurozónu komise na letošek předpokládá růst o 1,7 procenta, v roce 2017 pak o 1,9 procenta

Čísla se v zásadě neliší od údajů, které komise uváděla v poslední prognóze loni na podzim. Výrazně ale vzrostla míra rizika, že ekonomika nakonec posílí méně, především v důsledku vnějších vlivů. Dopad na ni však může mít i propad důvěry v samotnou osmadvacítku v důsledku vnitřního dění v EU, který může ovlivnit míru investic.

Mezi externími faktory prognóza zmiňuje oslabený celosvětový obchod a sílící geopolitickou a politickou nejistotu. Upozorňuje ale také na možný nižší než očekávaný výkon rozvíjejících se trhů, vývoj čínské ekonomiky nebo možnost, že růst úrokových sazeb v USA rozkolísá světové trhy s dopadem právě na rozvojové ekonomiky.

Meziroční růst Evropské unie:

Eurokomisař pro hospodářské a měnové otázky, daně a cla Pierre Moscovici dnes ale před novináři upozornil také na trvající hrozbu, kterou by mohlo představovat zhoršení hospodářské situace v Řecku.

„Není to v předpovědi, protože o tom vůbec neuvažujeme,“ odpověděl pak eurokomisař na otázku, proč prognóza nezmiňuje důsledky možného odchodu Británie z EU po referendu, které se má uskutečnit do konce roku 2017. Komise podle něj spolupracuje na tom, aby Britové v reformované unii zůstali a „cítili se v ní dobře“. Mezi externími faktory prognóza zmiňuje oslabený celosvětový obchod a sílící geopolitickou a politickou nejistotu.

Upozorňuje ale také na možný nižší než očekávaný výkon rozvíjejících se trhů, vývoj čínské ekonomiky nebo možnost, že růst úrokových sazeb v USA rozkolísá světové trhy s dopadem právě na rozvojové ekonomiky. Evropský export by mohl negativně ovlivnit i další pokles cen ropy, protože výrazně sníží poptávku ze strany těžebních zemí.

Moscovici: Méně příznivé poměry ve světě představují určité riziko, a proto musíme být dvakrát tak ostražit

„Méně příznivé poměry ve světě představují určité riziko, a proto musíme být dvakrát tak ostražití. Čeká nás více práce, abychom posílili investice, zvýšili správným způsobem konkurenceschopnost a dokončili nápravu našich veřejných financí,“ poznamenal Moskovici.

Na druhou stranu komise zdůrazňuje také silnější a trvalejší efekt některých faktorů, které růst hospodářství podporují. Také mezi ně patří nízké ceny ropy, ale i příznivé finanční podmínky a levné euro.

I v letošním roce bude v eurozóně pokračovat období s velmi nízkou inflací, prognóza ji odhaduje na 0,5 procenta. V příštím roce by už vyšší mzdy a rostoucí domácí poptávka i určité zdražení ropy měly inflaci eurozóny posunout k úrovni 1,5 procenta. Také v celé EU by letos měly ceny růst o 0,5 procenta, o rok později o 1,6 procenta.

Snižovat se má nezaměstnanost, i když pomaleji než loni. V eurozóně by se z loňských 11 procent měla míra nezaměstnanosti snížit letos na 10,5 procenta a na 10,2 v roce 2017. V celé osmadvacítce by z letošních 9,5 procenta měla klesnou letos na procent devět a v příštím roce na 8,7 procenta.


Čtěte také:

Michael Heise: Proč Evropa neroste?

Růst prodejů v Evropské unii ochladne, čekají automobilky

Autor: čtk

Komentáře

Čtěte také

Porošenko se při cestě na Donbas dostal do přestřelky

Porošenko se při cestě na Donbas dostal do přestřelky

Ukrajinský prezident Petro Porošenko se během inspekce po armádních postech v Donbasu dostal pod palbu separatistů. V Potvrdil to mluvčí protipovstalecké operace Andrij Lysenko. K… více

Komerční prezentace
Mobilní web