Daně z příjmů jsou v Česku jedny z nejnižších v EU

Mezi státy Evropské unie panují velké rozdíly v daních, ukazují data Eurostatu. Zatímco například nejvyšší sazba u daně z příjmu fyzických osob letos ve Švédsku dosahuje 56,6 procenta, v Bulharsku je to jen deset procent. České 15procentní zdaněním příjmů patří mezi nejnižší v sedmadvacítce. Výrazné rozdíly jsou i u daně z přidané hodnoty, trend je ale jasný – sazba u této nepřímé daně se v posledních letech zvyšuje v celé unii.

 ilustrační foto
21.5.2012 15:38   |  

Nejvyšší daně z příjmu fyzických osob jsou ve Skandinávii. Na druhém místě za Švédskem figuruje Dánsko se sazbou daně 55,4 procenta. Právě v těchto skandinávských státech jsou ale také jedny z nejvyšších platů v EU. Navíc Švédsko je také známo jako země s velmi rozvinutým sociálním systémem, v němž je například široká podpora rodičů s dětmi a rozsáhlá podpora zaměstnávání.


Čtěte také: Náklady práce v Česku jsou deváté nejnižší v EU


Statistici navíc pro své údaje o daních ve Skandinávii využili nejvyšší možnou sazbu, která se může výrazně lišit jiných sazeb v rámci progresivního zdanění.

Vysoká daň z příjmu je také v Belgii (53,7 %), Nizozemsku a Španělsku (obě země 52 %), Rakousku a Velké Británii (50 %). Nejnižší je hned po Bulharsku v Česku a Litvě, kde je sazba 15 procent. Nízké je zdanění příjmů osob i v Rumunsku (16 %) a na Slovensku (19 %).


Výše daní v rámci EU


Velké rozdíly jsou i u DPH, společným trendem je její růst

Podobné rozdíly jako u daní z příjmů jsou i u daně z přidané hodnoty. Společný je ale trend - vlády velké řádky unijních zemí přistoupily ve snaze ozdravit veřejné finance často právě ke zvýšení této nepřímé daně. To se projevilo tím, že průměrná DPH v Evropské unii v posledních letech výrazně narostla. Zatímco v roce 2000 v průměru dosahovala 19,2 procenta, tak letos to je 21 procent.


Čtěte také: Kalousek: Bez škrtů bude schodek rozpočtu o polovinu větší


A jak se liší DPH podle zemí? Například v Lucembursku letos průměrná standardní DPH činí 15 procent, zatímco v Maďarsku je to 27 procent a v Dánsku a ve Švédsku 25 procent. V Česku je to 20 procent, což je mírně pod průměrem EU (21 procent).

Zdanění firem letos po dlouhém pozvolném poklesu mírně vzrostlo. Nejvyšší sazbu mají právnické osoby ve Francii (36,1 %), Maltě (35 %) a Belgii (34 %), nejnižší naopak v Bulharsku a na Kypru (10 %) a v Irsku (12,5 %). V Česku jsou příjmy firem zdaněny 19procentní sazbou, což je pod průměrem EU (23,5 %).

Výrazně se v EU liší i příjmy zemí z daní v poměru k hrubému domácímu produktu. V roce 2010 podle dnešních dat statistiků poměr daňové příjmy v Litvě dosahovaly 27,1 procenta tamního HDP, zatímco v Dánsku to bylo 47,6 procenta HDP. V ČR to bylo 33,8 procenta, což je méně než unijní průměr, který dosahoval 38,4 procenta.

Autor článku: vrb

Komentáře

Čtěte také

Bankéři Bundesbanky varují před politikou ECB

Bankéři Bundesbanky varují před politikou ECB aktualizováno

V Evropě nabírají na obrátkách verbální přestřelky mezi centrálními bankami. Avizované rozšíření podpůrného programu Evropské centrální banky (ECB) vyvolává stále prudší reakce… více

Komerční prezentace

Další weby mladé fronty

Mobilní web