Ekonomika roste o 4,3 procenta, Sobotka by zvýšil příspěvek k důchodu

Ekonomika roste o 4,3 procenta, Sobotka by zvýšil příspěvek k důchodu
13. listopadu 2015 • 10:02
Hrubý domácí produkt vzrostl ve 3. čtvrtletí podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně o 4,3 procenta. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím česká ekonomika rostla o 0,5 procenta. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v reakci na tyto údaje uvedl, že jednorázový příspěvek penzistům si může země dovolit ještě zvýšit na 1200 korun. Koalice již dříve rozhodla o navýšení jednorázového příspěvku z 600 korun na 900 korun.

Růst HDP táhl zejména zpracovatelský průmysl, s významným přispěním stavebnictví a obchodu. „Na výdajové straně působily ve prospěch růstu HDP rostoucí investiční aktivita, zahraniční poptávka i spotřeba domácností,“ uvedl ČSÚ.

„Pozorujeme optimistické vyhlídky firem, které se promítají do rostoucí investiční aktivity i zvýšeného náboru zaměstnanců. Ti i díky rostoucím mzdám jsou ochotni více utrácet, což potvrzují i rostoucí maloobchodní tržby. Poptávka domácností tak zůstává výraznou podporou růstu,“ říká Jiří Moser, řídící partner PwC ČR.

Pokračující hospodářský růst se pozitivně projevil i na trhu práce. „Zaměstnanost v pojetí národních účtů ve 3. čtvrtletí vzrostla meziročně o 1,1 procenta a mezičtvrtletně se nezměnila,“ dodal ČSÚ.

Podle analytika ČSOB Petra Dufka však ale tempo růstu začíná už nejspíše polevovat. „Zvláště vidět to bude v příštím roce, kdy očekáváme růst ‚jen' okolo 2,5 procenta s tím, jak se postupně vyčerpají prorůstové impulsy v podobě levných surovin a energií a nakonec se nejspíše zmírní také růst průmyslu a stavebnictví,“ dodává Dufek.

Růst už zpomalil oproti výsledkům v 2. čtvrtletí. Tehdy se meziročně hrubý domácí produkt zvýšil o 4,6 procenta a ve srovnání s prvním čtvrtletím o 1,1 procenta.

Růst za rok 2015 přesáhne čtyři procenta soudí analytici

Údaje o vývoji tuzemské ekonomiky v letošním 3. čtvrtletí podle analytiků potvrzují, že celoroční růst hrubého domácího produktu (HDP) bude nad čtyřmi procenty. Ekonomové zároveň ale upozorňují na to, že pokles nezaměstnanosti v důsledku silného výkonu domácí ekonomiky může do budoucna přinést i nedostatek pracovních sil ve specializovaných profesích. To by následně mělo vést k tlaku na růst mezd.

Hlavní ekonom Deloitte David Marek upozornil, že rychleji v Evropě rostly již jen ekonomiky Malty a Irska. Německá ekonomika meziročně stoupla o 1,8 procenta, francouzská o 1,1 procenta, slovenská o 3,6 procenta a maďarská o 2,3 procenta. „HDP na obyvatele podle parity kupní síly díky růstu ekonomiky dosáhla ve třetím čtvrtletí 86,4 procenta průměru EU, v loňském roce jsme byli na 83,4 procenta průměru EU,“ uvedl.

Hlavní analytik Raiffeisenbank Michal Brožka pak doplnil, že předchozí dvě čtvrtletí byla z pohledu HDP natolik silná, že určité zpomalení bylo zcela na místě. „Důležitější otázkou nyní zůstává, jak velké zpomalení lze očekávat v příštím roce, kdy příliv EU fondů zeslábne,“ uvedl.

Za celý letošní rok vykáže podle hlavního ekonoma Roklen Lukáše Kovandy česká ekonomika růst o 4,3 procenta a bude patřit k nejrychleji rostoucím hospodářstvím v Evropské unii, zároveň s jednou z nejnižších mír nezaměstnanosti k tomu.

Hlavní ekonom ING Jakub Seidler připomněl, že silný růst je v letošním roce spojen s některými jednorázovými efekty jako je intenzivní dočerpávání EU fondů či rozkolísaný meziroční výběr spotřební daně z tabákových výrobků. „Bez těchto faktorů by tuzemská ekonomika v letošním roce rostla kolem tří procent, i to by však byl jeden z těch silnějších růstu HDP v zemích EU,“ uvedl.

MMF: Střední a východní Evropa se příští rok vrátí k růstu
Ekonomiky 22 zemí střední a východní Evropy se jako celek příští rok vrátí k mírnému růstu, jehož tempo by mohlo dosáhnout 1,3 procenta. Ve své pololetní zprávě o tomto regionu to dnes předpověděl Mezinárodní měnový fond (MMF). Letos pro oblast odhaduje pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 0,6 procenta, což bude důsledek hospodářského propadu v Rusku a na Ukrajině.
Země střední Evropy včetně České republiky negativně ovlivní snížený příliv dotací z Evropské unie, tato oblast bude rovněž nejvíce zranitelná slabším zotavováním v eurozóně. Zejména českou a slovenskou ekonomiku pak podle MMF podkopou dopady skandálu kolem měření emisí naftových vozů z automobilové skupiny Volkswagen.
Rizika pro růst v celém regionu se proti jarní prognóze zvýšila, upozornil fond. Výrazně zesílila možnost nepříznivého dopadu zpomalování čínské ekonomiky a dalším rizikovým faktorem je nynější vlna masové migrace do západní Evropy, uvedl fond.
Rusko podle fondu zůstane napřesrok v recesi, pokles se ale zmírní na 0,6 procenta z loňského tempa 3,8 procenta. Rusko bude nadále pod tlakem prudkého poklesu cen ropy a západních sankcí. Ukrajina se ale po výrazných ztrátách minulých let vrátí k růstu.

Autor: ČTK, vaj
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!