Nejistota kolem řecké krize mizí, podnikatelská aktivita v eurozóně roste

Nejistota kolem řecké krize mizí, podnikatelská aktivita v eurozóně roste
3. září 2015 • 12:55
Podnikatelská aktivita v eurozóně v srpnu rostla nejrychlejším tempem za více než čtyři roky. Přispěl k tomu pokles obav ohledně řecké dluhové krize. Vyplývá to z průzkumu společnosti Markit mezi nákupními manažery. Výsledky průzkumu podle firmy signalizují, že hrubý domácí produkt eurozóny se ve třetím čtvrtletí zvýší o 0,4 procenta po růstu o 0,3 procenta ve druhém kvartálu.

Index podnikatelské aktivity v srpnu stoupl na 54,6 bodu z červencových 53,9 bodu. Dostal se tak na nejvyšší úroveň od května 2011. Indikátor se již zhruba dva roky drží nad klíčovou padesátibodovou hranicí, která je předělem mezi růstem a poklesem aktivity.

„Index signalizuje, že růst HDP eurozóny se ve třetím čtvrtletí bude nacházet blízko 0,4 procenta. To znamená solidní, ale nijak působivou expanzi,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Markit Chris Williamson. Upozornil, že hospodářský výkon eurozóny by v příštích měsících mohly zasáhnout současné výkyvy na finančních trzích a zpomalování růstu rozvíjejících se ekonomik.

„Ačkoli se v posledních týdnech zvýšily obavy ohledně světové ekonomiky, vedlo zmírnění obav z odchodu Řecka z eurozóny ke zlepšení podnikatelského prostředí v celé eurozóně,“ řekl Williamson. Silně zadlužené Řecko se v létě dohodlo s eurozónou na třetím záchranném programu, v jehož rámci by mělo během tří let obdržet až 86 miliard eur (2,3 bilionu korun).


Příznivé údaje společnosti Markit přispěly k dnešnímu růstu akciových trhů v Evropě. Panevropský akciový index FTSEurofirst 300 vykazoval kolem poledne nárůst o 1,3 procenta. Ve středu si připsal 0,2 procenta po úterním propadu o 2,8 procenta. Pozornost investorů se nyní soustředí na dnešní zasedání Evropské centrální banky (ECB).

Banka v březnu v rámci snahy o podporu hospodářského růstu a odvrácení deflace v eurozóně spustila takzvané kvantitativní uvolňování měnové politiky, zahrnující rozsáhlé nákupy státních dluhopisů. ECB v rámci tohoto programu, který potrvá minimálně do září příštího roku, pumpuje do finančního systému měsíčně kolem 60 miliard eur (přes 1,6 bilionu korun).

Předpokládá se, že ECB na dnešním zasedání ponechá svou měnovou politiku beze změny. Většina analytiků však podle agentury Reuters očekává, že banka časem program kvantitativního uvolňování měnové politiky rozšíří nebo prodlouží.

„Vzhledem k rostoucí nejistotě kolem Číny bude ECB pravděpodobně věnovat zvýšenou pozornost vnějšímu vývoji,“ uvedli analytici ze společnosti UniCredit. „Očekáváme, že šéf ECB Mario Draghi zareaguje na obtížnější podmínky vyjádřením jasného odhodlání k dalšímu uvolňování měnové politiky v případě, že bude ohrožena cenová stabilita,“ dodali.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!