Nezaměstnanost v eurozóně dosáhla deseti procent. Po 11 letech

Podle analytiků růst nezaměstnanosti sice zvolňuje, ukazuje se však, že mezi zeměmi přetrvávají velké rozdíly. „Zatímco vyspělé ekonomiky již růst nezaměstnanosti zastavily, v těch méně vyspělých ekonomikách zatím tento ukazatel stále roste, což se projevuje i na souhrnném ukazateli,“ uvedl analytik společnosti Cyrrus Ondřej Moravanský.

Ten pak upozornil například na nezaměstnanost v Německu, která dosahovala maxima v červeni a od té doby mírně klesá, v prosinci dokonce na neočekávaných 8,1 procenta.

V celé Evropské unii míra nezaměstnanosti vzrostla z říjnových 9,4 procenta na 9,5 procenta v listopadu, a bez práce je tak téměř 22,9 milionu lidí. V celé Evropské unii od roku 2008 přibylo celkem pět milionů lidí, kteří museli opustit zaměstnání.

S největší nezaměstnaností v EU se momentálně potýká Lotyšsko, kde je bez práce celkem 22,3 procenta Lotyšů. Pro Evropu představuje ale daleko větší problém nezaměstnanost ve Španělsku, která je druhá nejvyšší v EU a činí 19,4 procenta.

Nezaměstnanost zatím naopak příliš netrápí Nizozemsko, kde je bez práce 3,9 procenta lidí, a Rakousko. Tam míra nezaměstnanosti dosahuje 5,5 procenta. Nezaměstnanost v Česku dosáhla v listopadu 7,9 procenta.

Oživení na trhu práce podle analytiků nepřijde ani v následujícím období, podniky totiž stále propouští - snižují náklady, aby zlepšily ziskovost. Podle Raiffeisenbank tak nezaměstnanost v eurozóně vystoupá až na 11 procent. Na dobré zprávy z pracovního trhu si však bude muset počkat i Česká republika - banka očekává vrchol nezaměstnanosti na 10,2 procenta.

„Obáváme se druhé vlny propouštění. Slabé ekonomické oživení nedokáže vygenerovat dostatek nových pracovních míst,“ uvedla pro E15 analytička Raiffeisenbank Helena Horská.

Propouštění bude pokračovat i podle analytiků Saxo Bank, kteří odhadují, že nezaměstnanost v eurozóně by se měla ve třetím kvartále 2010 dostat až na 10,3 procenta. „Slabší spotřeba bude mít dopad na firmy, kterým bude zase déle trvat, než začnou hledat nové zaměstnance. Tento cyklus lze těžko prolomit, zvláště když máte příliš silnou měnu vůči hlavním obchodním partnerům,“ uvedl analytik Saxo Bank Christian Blaabjerg.

Finační skupina Citigroup pak odhaduje, že nezaměstnanost v zemích se společnou evropskou měnou dosáhne svého vrcholu v druhém pololetí roku, kdy se dostane na 10,7 procenta. „Rostoucí nezaměstnanost zřejmě uvidíme i v příštích měsících. Snižování pracovních míst, nižší růst mezd a rostoucí náklady na energii se dotknou zejména spotřebitelů,“ uvedl ekonom Citigroup v Londýně Jürgen Michels.

Země EU s nejvyšší nezaměstnaností

Lotyšsko 22,3 procenta

Španělsko 19,4 procenta

Estonsko 15,2 procenta

Litva 14,6 procenta

Slovensko 13,6 procenta

Irsko 12,9 procenta

Maďarsko 10,8 procenta

Portugalsko 10,3 procenta

Francie 10 procent

**Ekonomika EU vzrostla ve 0,3 procenta **

Ekonomika EU ve třetím čtvrtletí loňského roku mezičtvrtletně vzrostla o 0,3 procenta, v eurozóně nárůst činil 0,4 procenta. Eurostat dnes potvrdil svůj předchozí odhad. Ve druhém čtvrtletí hospodářství EU mezičvrtletně kleslo o 0,3 procenta a u eurozóny o 0,1 procenta.

Z členských zemí, v nichž jsou data dostupná, největší růst ve třetím čtvrtletí zaznamenala Litva (6,1 procenta) následovaná Lucemburskem (4,2 procenta) a Slovenskem (1,6 procenta). V Česku ve třetím čtvrtletí HDP mezičtvrtletně vzrostl o 0,8 procenta, meziročně propadl o 4,1 procenta, uvedl Eurostat.