Potvrzeno. Řecko odvrátilo pád do recese, dokonce zrychlilo růst

Potvrzeno. Řecko odvrátilo pád do recese, dokonce zrychlilo růst
28. srpna 2015 • 13:12
Řecké ekonomice se v první polovině letošního roku podařilo odvrátit návrat do recese navzdory hospodářským a politickým problémům souvisejícím s tamní dluhovou krizí. Potvrdil to řecký statistický úřad. Hrubý domácí produkt se podle nejnovějších údajů ve druhém čtvrtletí zvýšil o 0,9 procenta proti předchozím třem měsícům, kdy stoupl o 0,1 procenta.

Úřad tak mírně opravil svůj rychlý odhad z poloviny srpna. Podle toho růst ve druhém čtvrtletí činil 0,8 procenta, zatímco v prvním kvartálu ekonomika stagnovala. Před tímto rychlým odhadem přitom úřad hlásil za první čtvrtletí hospodářský pokles o 0,2 procenta a analytici předpokládali, že ve druhém čtvrtletí se propad prohloubí.

V meziročním srovnání řecká ekonomika ve druhém čtvrtletí podle dnešních údajů stoupla o 1,6 procenta namísto původně ohlášeného nárůstu o 1,4 procenta. Hlavním motorem hospodářského růstu byly podle analytika Nikose Magginase ze společnosti National Bank spotřebitelské výdaje, které podpořil mimo jiné příznivý vliv nižších cen ropy na rozpočty domácností.

V létě však ekonomiku těžce zasáhly neshody mezi řeckou vládou a mezinárodními věřiteli, jejichž důsledkem bylo mimo jiné omezení pohybu kapitálu v Řecku. Evropská komise v červenci odhadla, že hrubý domácí produkt Řecka v celém letošním roce klesne o dvě až čtyři procenta.

Ještě v květnu přitom očekávala růst o 0,5 procenta a před půl rokem dokonce počítala se zvýšením HDP až o 2,9 procenta. V loňském roce řecká ekonomika stoupla o 0,7 procenta.

Řecká vláda odhaduje letošní pokles ekonomiky na 2,3 procenta. Dnešní údaje však podle analytiků signalizují příznivější vyhlídky. „Omezení pohybu kapitálu a vyšší rozpočtová zátěž budou mít negativní dopad na spotřebu ve druhém pololetí,“ uvedl Magginas. Dodal však, že příznivý vývoj v prvním pololetí zmírní negativní dopady předpokládaného poklesu ekonomiky ve druhé polovině roku.

Řecká vláda se v létě dohodla na novém záchranném programu, v jehož rámci by měla během tří let získat od mezinárodních věřitelů až 86 miliard eur (2,3 bilionu korun). Atény musely výměnou za pomoc slíbit další strukturální reformy, úsporná opatření i zvyšování daní.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!