Analytici: Čína se zapojila do globální měnové války

Analytici: Čína se zapojila do globální měnové války
11. srpna 2015 • 20:46
Globální měnová válka vstoupila dnešní devalvací čínského jüanu do nové a kritické fáze. Krok Pekingu by totiž mohl odstartovat vlnu devalvací v dalších zemích a zbrzdit zpřísňování měnové politiky po celém světě. Mohl by dokonce přimět americkou centrální banku (Fed), aby odložila připravované zvyšování úrokových sazeb, píše agentura Reuters

Slovní spojení „měnové války“ použil už v roce 2010 bývalý ministr financí Brazílie Guido Mantega, aby popsal snahu zemí oslabit domácí měnu s cílem podpořit export. V posledních letech tento způsob získávání konkurenční výhody na světovém trhu nabral na intenzitě. „Bylo nevyhnutelné, že se Čína v určitou chvíli do měnové války zapojí,“ řekl analytik Nick Lawson z Deutsche Bank.

V mnoha vyspělých zemích sestoupily úrokové sazby k nule, rozmohlo se tištění nových peněz a měnové kurzy se staly jedním z posledních zbývajících prostředků k podpoře podnikatelské aktivity a k odvrácení deflace. Evropská centrální banka například v březnu spustila kvantitativní uvolňování měnové politiky zahrnující rozsáhlé nákupy státních dluhopisů, což bylo všeobecně vnímáno jako snaha o oslabení eura a podporu inflačních tlaků.

V důsledku uvolněné měnové politiky ve vyspělých zemích reálný kurz čínského jüanu vůči měnám nejčastěji používaným ve světovém obchodě stoupl za uplynulý rok o více než deset procent, a to navzdory zpomalování růstu čínské ekonomiky. „S tím, jak se hromadily obavy o zpomalení čínské ekonomiky, byla devalvace jüanu jedinou věcí, kterou ještě Čína nezkusila,“ uvedl Masafumi Yamamoto, stratég tokijské společnosti Monex.

Podle něj mohou jüan následovat další měny. „Devalvací jüanu to pravděpodobně neskončí. Měny jako singapurský dolar, jihokorejský won a tchajwanský dolar klesají,“ napsal.

Devalvace i za cenu mezinárodních sporů

Jak píše Reuters, dnešní téměř dvouprocentní devalvace jüanu signalizuje, že Pekingu došla trpělivost a že je ochoten i riskovat nové obchodní spory se Spojenými státy. “(Devalvace jüanu) staví Fed do obtížné pozice. Otevírá možnost odkladu (zvýšení úrokových sazeb),“ upozornil analytik Patrick Chovanec z finanční společnosti Silvercrest Asset Management.

Americký Kongres se během posledních deseti let snažil přimět Peking, aby uvolnil kurz domácí měny a umožnil její posílení. Řada amerických zákonodárců a podniků si dlouhodobě stěžuje, že Čína svou měnu úmyslně podhodnocuje, aby zajistila domácím výrobcům konkurenční výhodu na mezinárodních trzích.

Oslabení dává smysl

Tlak Spojených států na uvolnění kurzu jüanu dával smysl v době, kdy čínská ekonomika rostla desetiprocentním tempem a přitahovala rozsáhlé investice ze zahraničí. Nyní však hospodářský růst zpomaluje a Peking musí využívat svých devizových rezerv, aby kompenzoval odliv kapitálu, což by při volnějším měnovém kurzu znamenalo slabší jüan.

Jak ale soudí analytička Markéta Šichtářová ze společnosti Next Finance, ani nynější opatření nepomůže čínské ekonomice k dřívějšímu růstu. „Doby, kdy ekonomika rostla o 10 i více procent ročně, jsou pryč. Čína se bude jednou ukazovat jako ukázkový případ, že růst za cenu nekončícího zadlužování nemá smysl,“ uvedla.

Čínská centrální banka označila devalvaci za „jednorázové znehodnocení“ související s tržně orientovanými reformami. Banka devalvovala oficiální kurz jüanu asi o 1,9 procenta. Je to největší změna oficiálního kurzu od roku 2005, kdy Peking zrušil navázání domácí měny na americký dolar. Na devizovém trhu dnes kurz jüanu klesl vůči dolaru až o dvě procenta na nejnižší úroveň za tři roky a zaznamenal nejhlubší propad za více než dvě desetiletí.

Autor: bru, ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!