Euro v Polsku v roce 2014? Jen za příznivého větru

* E15: Je dobře, že Polsko stále nemá euro?

Z krátkodobé perspektivy se to zdá výhodné. Turbulence na evropských trzích měly za následek oslabení naší měny, což pomohlo polské konkurenceschopnosti. Analýzy nám však říkají, že bytí mimo eurozónu není důvodem pro zvláštní veselí. Problémy mohou mít i hospodářsky disciplinované země. Trhy se už nestavějí ke všem stejně, ty dobré ocení, ty špatné trestají. Kdybychom v Polsku měli dobrou makroekonomickou politiku a euro, už nyní by to pro nás bylo výhodné.

* E15: Vezmeme-li v potaz hospodářský růst za minulý rok, mohlo by Polsko do eurozóny vstoupit s podobně silným konvergenčním kurzem jako Slovensko?

V minulém roce se růst vůbec nemusel dostavit. Ale ani na Slovensku nelze přínos zavedení eura takto posoudit, protože v roce 2009 tam byla recese. Slovensko má ale především zcela jinou strukturu ekonomiky, větší podíl průmyslu, zejména automobilového, než Polsko. To má velký význam. Kromě toho jsme v minulém roce zavedli na rozdíl od Slováků snížení daní, což nám pomohlo, neboť to podpořilo spotřebu. A konečně Slováci neinvestují tolik jako Poláci (které čeká ME ve fotbale 2012). A jsou tu ještě další faktory, které přispěly k loňskému 1,8procentnímu růstu HDP, nejen kurz eura.

* E15: Víte již, kdy Polsko přistoupí ke společné měně?

Až bude připraveno. Tedy až budeme trvale schopni plnit konvergenční kritéria. To je zatím nejlepší odpověď. Především musíme srazit deficit veřejných financí ze sedmi procent v loňském roce zhruba na tři procenta, což si vyžádá čas. Zlotý ani nevstoupil do měnového mechanismu ERM2, kde musí strávit dva roky. Z toho je jasné, že to potrvá ještě několik let.

* E15: Asi tušíte, že se vás snažím dotlačit ke konkrétnímu datu.

Polsko v posledním konvergenčním programu deklarovalo, že do roku 2012, nejhůře 2013, sníží deficit. Pokud to do roku 2013 stihneme, bude Polsko teoreticky připraveno na vstup v roce 2015. Dřív to asi nepůjde. Rád bych ale zdůraznil, že to není cíl, nýbrž jen určitý scénář.

* E15: Kdy Polsko podle tohoto scénáře vstoupí do režimu ERM2?

Na konci roku 2011 či v první polovině roku 2012. To by pro zlotý znamenalo strávit roky 2012 a 2013 v režimu, a pokud by i v roce 2014 měna plnila kurzová kritéria, v následujícím roce bychom šli do eurozóny.

* E15: Rok 2014 tedy nepřipadá v úvahu?

Spíše ne, to by bylo příliš optimistické. Ale není to vyloučeno, mohou se objevit pozitivní faktory. Mám na mysli především hospodářský růst, což je vlastně donucovací prostředek k odbourávání deficitu. Jedině tak bychom mohli pomyslet na rok 2014, a to ještě za velmi příhodného větru.

* E15: Máte již představu, při jakém kurzu by mělo dojít ke konvergenci?

Samozřejmě, že ne. Budoucí konvergenční kurz zkusíme určit při vstupu do měnového mechanismu. I tak se ale kurz může později měnit. Jako se to stalo slovenské koruně, která byla během setrvávání v mechanismu dvakrát přehodnocena.

* E15: Je jasné, že zájmy vývozců, dovozců i běžných občanů tu jdou proti sobě, ale dá se stanovit kurz, který by obecně platil za výhodný pro Polsko?

Jistěže. Optimální teoretická hodnota se nazývá rovnovážný kurz. Pomocí komplikovaných ekonomických metod se ho můj tým snaží odhadovat každý čtvrt- či půlrok.

* E15: Jaký je dnes?

Dnes vycházíme z informací z posledního čtvrtletí loňského roku. Ke konci roku 2009 byl kurz v závislosti na použité metodě mezi 3,80 a 4,20 zlotého.

* E15: Vraťme se do přítomnosti. Co jsme se naučili při nedávných krizích?

Poláci se naučili, že není dobré zadlužovat se v měně, v níž nemají příjem.

* E15: Naučila se něco také vláda?

Řecko, Španělsko, Portugalsko a Itálie nás naučily, že musíme vést odpovědnou rozpočtovou politiku. Ty jsou nyní trestáni za špatná politická rozhodnutí. Polsko je na tom ve srovnání s nimi relativně dobře. Zadlužení ve výši asi 50 procent HDP je významně nižší než průměr EU i eurozóny. K jejich hodnotám se ale není radno přibližovat. V případě Polska to bude snazší, protože v naší ústavě je zaneseno, že 60 procent je horní hranicí zadlužení, která nesmí být překročena.

* E15: Občané i vláda tedy byli poučeni. A co opozice?

Doufám, že též. Je to lekce pro všechny. V naší zemi má euro celkem velkou podporu. Levice, středové strany a část pravice jsou pro euro a věřím, že všem došlo, že euro a zodpovědná rozpočtová politika jsou spojené nádoby.

* E15: Proti je jen Právo a spravedlnost Jarosława Kaczyńského?

Ano. Otázka je, jak se na to dívají dnes. Jeden z posledních postojů byl „euro ano, ale ne rychle“. To už je lepší než předchozí podmínky a referenda.

Ludwik Kotecki (38)

Polský ekonom je od roku 2008 podtajemníkem ministerstva financí ve Varšavě a od roku 2009 zmocněncem polské vlády pro zavedení eura.

Varšava
Autor je spolupracovníkem redakce