Eurozóna bojuje proti krizi, srazila úrok na 0,5 procenta

Eurozóna bojuje proti krizi, srazila úrok na 0,5 procenta
3. května 2013 • 06:31
Především obavy ze slábnutí německého průmyslu způsobily, že trhy čekaly snížení sazeb v eurozóně. Evropská centrální banka (ECB) této poptávce vyšla vstříc a po devíti měsících srazila klíčovou úrokovou sazbu o čtvrt bodu na rekordní minimum 0,5 procenta. Snížení úroků má pomoci ekonomické aktivitě v eurozóně.

Šéf ECB Mario Draghi přiznal, že slabá ekonomická nálada se přetáhla až do letošního jara. Přesto je Evropská centrální banka ohledně dalšího vývoje optimistická – na konec roku opět očekává oživení, kterému má nynější snížení sazeb pomoci.

To Česká národní banka (ČNB) se sazbami nemá kam jít – ponechala je na „technické nule“ 0,05 procenta. Snížila ale prognózu vývoje české ekonomiky, HDP podle ní letos klesne o 0,5 procenta, dosud čekala snížení o 0,3 procenta. „Očekáváme od příštího roku oživení poptávky v zahraničí a počítáme i s postupným odezněním vlivů vládních rozpočtových opatření,“ uvedl viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík. Prozatím ale ČNB oživení nevidí, k růstu by se česká ekonomika mohla vrátit až v posledním čtvrtletí roku.

Přesto ani tuzemská centrální banka nemá všechny protikrizové náboje „vystřílené“. Ekonomiku může ovlivňovat skrze kurz koruny a v případě nutnosti sáhnout k devizovým intervencím. „Myslíme si, že ČNB použije přímé devizové intervence pouze při hrozbě deflace a ta zatím nehrozí,“ uvedla Jana Maličková z Komerční banky. Inflace se podle ČNB letos bude pohybovat pod dvouprocentním cílem.

ECB nyní hrálo do karet pro snížení sazeb načasování: tento týden ukázala data Eurostatu, že nezaměstnanost v eurozóně v březnu vystoupala na vrchol 12,1 procenta – 19 milionů lidí je bez práce. Inflace je přitom na tříletém minimu. V eurozóně sílí debata o vhodnosti státních úspor, zdá se, že škrty zvláště na periferii nepomohly. Nezaměstnanost v Řecku i Španělsku je nad 25 procenty.

Prognóza vývoje české ekonomikyPrognóza vývoje české ekonomikyAutor: E15

Evropská centrální banka chce docílit toho, aby banky půjčovaly. Draghi naznačil, že existuje možnost záporných úrokových sazeb „Technicky jsme na to připraveni,“ tvrdí Mario Draghi. „Existují však ještě některé nežádoucí vedlejší účinky, které musíme zvládnout, pokud se rozhodneme jednat,“ připustil. V praxi dosud platí, že si komerční banky uloží své prostředky u ECB, za což dostanou úrok. Aby to nedělaly a předávaly peníze v podobě půjček dále firmám, snaží se ECB udělat politiku ukládání co nejméně atraktivní. Penále může spočívat v tom, že ECB půjde s úročením do minusu, takže platit budou muset banky.

Podle německého Handelsblattu je ale Draghiho počínání zatím jen velmi skromné – například ve srovnání s Bank of Japan. Ta se pustila od nástupu nové vlády loni na podzim do unikátního experimentu, který má zastínit dosavadní krizový management v USA a Evropě a napumpovat v příštích dvou letech do strádající ekonomiky bilion eur. Tudíž 77 procent čili 770 miliard eur má připadnout na výkup japonských státních dluhopisů s dlouhodobou splatností.

„V porovnání s tímto cílem je Draghiho počínání opatrné a skromné. Ač oznámil, že udělá pro záchranu eura cokoli, co bude nutné, k žádnému takovému kroku zatím dojít nemuselo,“ připomíná Handelsblatt.

Japonský samuraj Kuroda může rozpoutat měnovou válku

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!