Hodnota nové řecké měny by šla hned ke dnu, upozorňují analytici

aktualizováno Pokud řečtí voliči v referendu odmítnou požadavky mezinárodních věřitelů a nakonec budou nuceni odejít z eurozóny, případná nová drachma nebo jakákoli dočasná platební jednotka by zpočátku výrazně oslabila. Shodují se na tom analytici, které oslovila agentura Reuters. Někteří z nich upozorňují, že hodnota nové měny by mohla spadnout až na pětinu současné hodnoty eura. Na nutnost zavést jinou měnu v případě odmítavého výsledku referenda upozornil i předseda Evropského parlamentu Martin Schulz.

 Graffiti v Řecku
5.7.2015 15:33   |  

V případě takzvaného Grexitu, tedy odchodu Řecka z eurozóny, by Evropská centrální banka (ECB) měla Řekům zastavit přísun nových eur. Zásoby tvrdé měny, jimiž Atény disponují, zřejmě nebudou stačit na to, aby mohla vláda pokrýt všechny své závazky.

Anketa

Jak byste hlasovali v řeckém referendu?

ano - pro pokračování úspor   50% ne - pro odmítnutí požadavků věřitelů   50%

V anketě hlasovalo 1405 čtenářů.
Hlasování bylo ukončeno.

další ankety

To by vládu patrně donutilo začít vydávat dlužní úpisy, jimiž by platila státním zaměstnancům a které by použila i k výplatě důchodů.

Kupní síla dlužních úpisů, ať již na ulici nebo v zahraničí, by pak byla přímým měřítkem hodnoty nové měny. Hrubé odhady devalvace, kterou by řecká ekonomika potřebovala, aby byla na mezinárodních trzích znovu konkurenceschopná, hovoří o 25 až 30 procentech.

Ukazují to studie několika bank a výzkumných společností zveřejněné za poslední půlrok. Ovšem chaos, který by po odchodu z eurozóny v Řecku pravděpodobně nastal, by devalvaci téměř jistě prohloubil až k 80 procentům, tvrdí experti. Ztráta eura by totiž vedla ke krachu firem nejen v soukromém, ale i ve veřejném sektoru.


Přečtěte si: Vrátí se Řecko k drachmě? Staronovou měnu nemá na čem tisknout


Řekové dnes v referendu rozhodují, zda přijmout tvrdší úsporná opatření výměnou za další finanční pomoc od věřitelů, anebo zda vyslyšet doporučení vlády a navrhovaná opatření odmítnout.

V takovém případě je odchod z eurozóny reálnou možností. Průzkumy veřejného mínění před hlasováním žádný výrazný náskok jednoho či druhého tábora nenaznačovaly.

Nutnost zavedení jiné měny v Řecku, pokud tamní voliči dnes odmítnou požadavky věřitelů, dnes potvrdil i předseda Evropského parlamentu Martin Schulz.

Schulzovy komentáře patří k těm nejjasněji formulovaným, jaké z úst vysokých představitelů EU dosud zazněly

„Bude Řecko po tomto referendu stále v eurozóně? Určitě ano, pokud ale řeknou 'ne', pak budou muset po referendu zavést jinou měnu, protože euro jako platební prostředek už nebude k dispozici,“ řekl Schulz v dnešním vysílání rozhlasové stanice Deutschlandfunk. Jeho rozhovor byl předtočen, Schulz odpovídal už ve čtvrtek. „Ve chvíli, kdy někdo zavede novou měnu, odchází z eurozóny. To jsou ty faktory, které mi dávají určitou naději, že lidé dnes nebudou volit 'ne',“ řekl Schulz.

Reuters upozorňuje, že Schulzovy komentáře patří k těm nejjasněji formulovaným, jaké z úst vysokých představitelů EU dosud zazněly.

Francouzský ministr hospodářství Emmanuel Macron dnes naopak stanici BFM řekl, že ani odmítnutí reforem v plebiscitu nemůže automaticky vést k odchodu země z eurozóny.

Grexit by stál Němce miliardy

Šéf německé centrální banky Jens Weidmann podle zdrojů listu Handelsblatt varoval vládu Angely Merkelové, že odchod Řecka z eurozóny by způsobil v německém rozpočtu výpadek v řádu miliard eur. Negativně by totiž ovlivnil profit Bundesbanky, která dodává do rozpočtu peníze.

Stroze naopak situaci kolem budoucnosti Řecka komentoval člen Výkonné rady ECB Benoit Coeure. ECB je podle něj připravena přijmout dodatečná opatření, pokud si to situace vyžádá. “

Za současných podmínek vysoké nejistoty v Evropě i ve světě už dala ECB jasně najevo, že pokud budeme muset udělat víc, uděláme víc. Ty správné nástroje na to najdeme,“ řekl dnes Coeure na konferenci v jihofrancouzském Aix-en-Provence. „Naši vůli v této záležitosti jednat, by nikdo neměl zpochybňovat,“ dodal.

Řecko je v eurozóně 14 let, z toho šest bojuje o přežití 
Hlavní události v Řecku související s jeho krizí:
1. ledna 2001 - Řecko vstoupilo do eurozóny.
1. ledna 2002 - V Řecku se začalo platit eury; drachma přestala být oficiálním platidlem od března 2002.
Listopad 2004 - Nová vláda šéfa konzervativní Nové demokracie (ND) Kostase Karamanlise i EU potvrdily, že Řecko se do eurozóny dostalo kvůli statistickým podvodům minulé socialistické vlády.
20. října 2009 - Den po získání důvěry parlamentu oznámila vláda Jorgose Papandrea, že schodek státního rozpočtu za rok 2009 dosáhne téměř 12,5 procenta HDP. Ratingové agentury v reakci na to snížily Řecku hodnocení.
2. května 2010 - Byla schválena tříletá pomoc Řecku v objemu 110 miliard eur: od eurozóny 80 miliard eur, zbytek od MMF; první sanace země eurozóny jejími členy.
21. února 2012 - Ministři financí eurozóny schválili druhý balík pomoci pro Řecko (130 miliard eur) s platností do konce roku 2014 (později prodloužena do února, pak do 30. června 2015). Soukromí věřitelé v rámci výměny dluhopisů souhlasili s odpisem 53 procent dluhu, který se tak snížil o 100 miliard eur.
31. října 2011 - Oznámení premiéra Papandrea vypsat o pomoci od eurozóny referendum vyvolalo šok na finančních trzích i mezi evropskými politiky. Vláda s opozicí posléze dohodly předčasné volby; 10. listopadu stanul v čele přechodné vlády ekonom a bývalý guvernér řecké centrální banky Lukas Papadimos.
6. května 2012 - Předčasné volby vyhrála ND jen s malým náskokem před Koalicí radikální levice (Syriza), třetí skončili socialisté. Žádný z lídrů těchto stran nedokázal sestavit vládu.
17. června 2012 - Konaly se další předčasné volby; zvítězila opět ND před stranou Syriza. Tři dny nato jmenoval prezident Karolos Papulias premiérem šéfa ND Samarase.
29. prosince 2014 - Parlament ani napotřetí nedokázal zvolit prezidenta; byly proto vyhlášeny předčasné parlamentní volby.
25. ledna 2015 - Předčasné volby vyhrála opoziční levicová Syriza, jejíž šéf Alexis Tsipras se den nato stal premiérem.
20. února 2015 - Řecko se dohodlo s eurozónou na prodloužení platnosti druhého záchranného programu do 30. června.
4. června 2015 - Řecko oznámilo MMF sloučení červnových splátek - zhruba 1,6 miliardy eur mělo poslat do 30. června.
27. června 2015 - Premiér Tsipras vyhlásil na 5. července referendum o návrzích mezinárodních věřitelů.
29. června 2015 - Zůstaly zavřené řecké banky a aténská burza; stanoven denní limit pro výběr hotovosti z bankomatů (60 eur) s výjimkou penzí, jež si mohou lidé vybrat v plné výši.
30. června 2015 - Vypršela lhůta pro splacení 1,6 miliardy eur MMF i pro druhý záchranný program; Atény požádaly o prodloužení termínu splátky MMF (rada MMF řekla, že se žádostí bude zabývat) i o prodloužení záchranného programu (odmítnuto). Atény navrhly též dvouletý program financování v hodnotě až 29,1 miliardy eur a restrukturalizace dluhu.
3. července 2015 - Řecký nejvyšší správní soud zamítl stížnost na konání referenda o návrhu mezinárodních věřitelů.
5. července 2015 - Řekové hlasují v referendu o podmínkách mezinárodních věřitelů.

Čtěte také:

Chudé státy vzkazují Řekům: My jsme reformy provedli, proč ne vy?

Řekové se snaží obcházet kapitálové kontroly. Nakupují bitcoiny

Tusk: Řekové nehlasují o konci v eurozóně, jednání v případě „ne“ nekončí

Autor: čtk

Komentáře

Čtěte také

Školství podle IS: Děti se učí zacházet se zbraněmi a donáší na záškoláky

Školství podle IS: Děti se učí zacházet se zbraněmi a donáší na záškoláky

Radikální organizace Islámský stát (IS) vybojovala v roce 2012 velké části území východosyrské provincie Dajr az-Zaur a postupně tam přebudovala školský systém. Podle materiálu,… více

Mobilní web