Mládek: Euro přijmeme možná už za pět let | E15.cz

Mládek: Euro přijmeme možná už za pět let

Mládek: Euro přijmeme možná už za pět let
Jan Mládek
• 
ZDROJ: Anna Vacková
14. dubna 2014 • 15:12
Česko by mohlo euro přijmout v letech 2019 až 2021, myslí si ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Pro české exportéry to bude znamenat snížení transakčních nákladů a omezení nutnosti pojištění proti kurzovým rizikům. Předtím ale musí Česko přijmout i Fiskální pakt EU, dodal.

Vláda schválila přistoupení ČR k fiskálnímu paktu EU 24. března. Smlouva zavazuje zavedení pravidel hlídajících rozpočtovou kázeň do národní legislativy.

Mládek na Žofínském fóru komentoval i situaci na Ukrajině, která podle něj komplikuje obchod s Ruskem. O to větší důraz bude podle ministra kladen důraz na rozvoj vztahů s Čínou. Ta patří s Ruskem k zemím, kde chtěla vláda udělat průlom. „V Rusku jsme bohužel v nyní situaci nikoliv rozvoje, ale minimalizace škod. Budeme si muset držet určitý distanc, takže si například nedovedu představit, že by české firmy investovaly na Krymu nebo obchodovaly s podniky z této oblasti,“ dodal.

Pro obchod s Ukrajinou je podle něj hlavním problémem chaos, který je nejen politický, ale i ekonomický. „V dohledné době se situace tam nezmění,“ podotkl ministr.

Export českých firem na Ukrajinu se v únoru propadl o 29 procent. Mírně také klesl vývoz do Ruska, a to o 0,4 procenta. Celkový český export v únoru přitom vzrostl podle údajů Českého statistického úřadu o 15 procent. Důvodem poklesů může být podle analytiků krymská krize, v případě Ruska ekonomické zpomalení země. Do Ruska směřovalo loni zhruba 3,7 procenta z celkového českého exportu, na Ukrajinu zhruba procento.

Fiskální pakt bude nutné schválit v Parlamentu ústavní většinou. Cílem vlády je připojit se ke smlouvě tak, aby rozpočtová omezení byla účinná pro Česko, až přijme euro. Pakt požaduje, aby státy, které se k němu rozhodnou připojit, do jednoho roku od vstupu v platnost smlouvy přijaly právní předpis, který zajistí, že strukturální schodek státního rozpočtu nepřesáhne 0,5 procenta HDP. Země, jejichž dluh převyšuje 60 procent HDP, pak musí snižovat jeho výši minimálně o pět procent ročně.

Autor: ČTK
 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!