Rusnok: Česko patří do eurozóny, na vstup ale ještě nedozrálo

Rusnok: Česko patří do eurozóny, na vstup ale ještě nedozrálo
29. května 2016 • 13:17
Česká národní banka (ČNB) bude pod vedením Jiřího Rusnoka méně euroskeptická, ale zachová si kritický pohled na fungování měnové unie a eurozóny. Rusnok, kterého ve středu jmenoval prezident Miloš Zeman guvernérem ČNB, dále řekl, že ČR patří do eurozóny, ale ještě do toho nedozrála mentálně a politicky. Rusnok ve funkci od července nahradí Miroslava Singera, kterému končí druhý šestiletý mandát a nemůže být znovu jmenován.

Členem bankovní rady ČNB je Rusnok už od roku 2014. Nově obsazená rada, do které i na základě Rusnokovy podpory jmenoval Zeman Vojtěcha Bendu a Tomáše Nidetzkého, se podle Rusnoka nemůže v zásadních strukturálních věcech odlišit od té předchozí. „Máme stejný zákon a stejná pravidla,“ řekl. Jiní lidé ale mohou akcentovat jiné věci, připustil.

„Myslím si, že změna bude určitě v tom, že se alespoň navenek nebudeme prezentovat jako ideové centrum odmítání hlubší integrace včetně účasti v měnové unii.

Naše posunutí bude většinově méně euroskeptické, byť kritický pohled na současné fungování měnové unie a eurozóny si určitě zachováme,“ uvedl Rusnok. Takový pohled je totiž reálný a vychází z faktů, dodal.

Rusnok: Guvernér ČNB by mohl mít jen jediný mandát, na 8 či 9 let
Guvernér České národní banky (ČNB) by mohl být volen na osm nebo devět let, ale jen na jedno funkční období. Takovou možnost by v případě změn příslušného zákona preferoval budoucí guvernér centrální banky Jiří Rusnok. Řekl to dnes v České televizi. Nyní jsou funkční období možná dvě, každé na šest let. Již rok je v Poslanecké sněmovně návrh změny ústavy, podle které by jmenování členů bankovní rady, stejně jako samotného guvernéra, musel schválit Senát, a nebyla by to už tedy vůlučná pravomoc prezidenta.

„Kdyby se změna dělala, tak by bylo velmi rozumné snížit počet funkčních období ze dvou na jedno a prodloužit jej. Třeba na osm nebo na devět let,“ řekl dnes Rusnok v Otázkách Václava Moravce. Podle člena bankovní rady ČNB a budoucího guverenéra Rusnoka jde o systém, který má i Evropská centrální banka, navíc u něj odpadá potenciální ohrožení nezávislosti guvernéra kvůli jeho snaze být jmenován znovu.

Podle Rusnoka se možnost, aby Senát či jiná instituce kontrasignovaly návrhy prezidenta republiky na jmenování nových členů bankovní rady, nabízí po vzoru okolních států. „Kdy k ní ovšem politici dospějí, to vůbec já netuším. Jestli vůbec,“ řekl Rusnok. Míní ale, že současný systém funguje dobře. „Myslím, že platí dobré osvědčené pravidlo, že pokud něco funguje, tak to zachovávejme. Je to ale suverénní rozhodnutí parlamentních stran,“ dodal.

Rusnok vyloučil, že by ČNB mohla oddalovat přijetí eura kvůli tomu, aby si zachovala co nejvíc kompetencí. „Obecně si myslím, že do eurozóny patříme, ale čas nedozrál mentálně, politicky. Když děláme rozumnou měnovou a fiskální politiku, můžeme žít i s vlastní měnou,“ řekl. ČR má podle něj mimořádnou měnovou a cenovou stabilitu, takže jsou občané s vlastní měnou spokojení.

Budoucí guvernér také odmítl, že by jeho podíl na výběru dalších členů rady mohl nějak omezit různorodost názorů mezi jejími členy. „Jsou to skutečně příliš citlivé pohledy. Já jsem si samozřejmě nic nenadiktoval,“ řekl. Kandidáty prezident jmenoval podle odbornosti, vzdělání a praxe. Členové bankovní rady podle Rusnoka vystupují sami za sebe a svůj mandát nesou individuálně.

Bankovní rada ČNB určuje měnovou politiku země a rozhoduje o zásadních měnově politických opatřeních. ČNB je vedle utváření měnové politiky zodpovědná za dozor nad celým finančním trhem, včetně bank, pojišťoven a kapitálového trhu. Bankovní rada je sedmičlenná. Členové bankovní rady nesmějí zastávat funkci více než dvakrát.

Konec intervencí se bude ČNB snažit předem ohlásit
Budoucí guvernér České národní banky Jiří Rusnok preferuje, aby se ČNB snažila ohlásit konec devizových intervencí předem. V případě extrémní rozkolísanosti trhu by si ale i pak měla vyhradit možnost zásahu.

Podle současných odhadů banky by měly intervence skončit v průběhu příštího roku. Pokud by se je však nedařilo ukončit a hrozila by v ČR deflace, spíše se Rusnok přiklání k eventuální změně cílení kurzu měny než k záporným úrokovým sazbám. Takový vývoj je ale podle něj velmi málo pravděpodobný.

„Preferoval bych být předvídatelný. A říct ano, tehdy a tehdy přestaneme intervenovat. Ale pozor, vyhrazujeme si právo zasáhnout v případě extrémní volatility nějakých nesmyslných skoků,“ řekl budoucí guvernér. ČNB podle něj ale nebude hodnotit prvotní změny, spíše až problémy, které by se objevily v řádu několika dní či týdnů po opuštění systému intervencí.

Pokud by se podle něj nedařilo dosáhnout plánované tuzemské inflace v řádu 1,5 až dvou procent, musela by podle něj ČNB intervence prodloužit. Zatím se ale počítá s jejich koncem během příštího roku.

V případě prohlubování evropské deflace by podle něj nejspíš nepomohly domácí záporné úrokové sazby. „Jejich působení pro uvolnění měnových podmínek je dost omezené, a specificky u nás. Pak by se teoreticky nabízelo posunutí kurzového závazku o stupínek dále, ale to se mi v tuto chvíli jeví jako velmi málo pravděpodobný scénář,“ dodal Rusnok.

Centrální banka zahájila intervence v listopadu 2013, kdy nakoupila eura za zhruba 200 miliard korun. Další intervence přišla loni v červenci, kdy ČNB nakoupila více než miliardu eur za zhruba 28 miliard korun. Poté v srpnu koupila eura asi za 100 miliard korun a v září za 63 miliard korun. V říjnu banka neintervenovala, v listopadu za zhruba deset miliard korun, v prosinci za 42 miliard korun, v lednu za více než 58 miliard korun a v únoru za zhruba 17 miliard korun.
Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!