Rusnok: Růst úrokových sazeb se může odložit kvůli posilování koruny | E15.cz

Rusnok: Růst úrokových sazeb se může odložit kvůli posilování koruny

21. června 2017 • 09:32

Současné posilování koruny, pokud bude dále pokračovat, může být důvodem k pomalejšímu zvyšování úrokových sazeb. Prohlásil to guvernér České národní banky Jiří Rusnok. 

Aktuální prognóza ČNB počítá s prvním růstem úrokových sazeb ve třetím čtvrtletí. Budoucí zvyšování sazeb nebude podle guvernéra výrazné.

„Ano, může to být ve třetím čtvrtletí, což je spíše modelový výpočet, ale měnověpoliticky to na to nevypadá. Pokud by zvýšení sazeb přišlo, tak to budou drobné krůčky. Pokud by koruna dál systematicky posilovala, může to být ale důvod k pomalejšímu zvyšování sazeb,“ uvedl Rusnok. Koruna se na počátku týdne přiblížila k nejsilnějším úrovním od konce intervencí, když krátce posílila pod 26,13 Kč/EUR.

Obdobně se v pondělí vyjádřil viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík. Řekl, že necítí potřebu uspíšit zvyšování úrokových sazeb, pokud si kurz koruny udrží posilující trend. V úterý uvedl člen bankovní rady Marek Mora, že by ČNB mohla odsunout zvýšení úrokových sazeb až za třetí čtvrtletí, pokud koruna bude dále posilovat podobným tempem jako v posledních dnech a týdnech.

Číňané koupili za gigantickou sumu sklady Amazonu včetně centra u Prahy

Kurz koruny se podle Rusnoka po konci intervencí 6. dubna pohybuje v rozpětí, ve kterém jej centrální banka očekávala. „To nás těší. A i ty další klíčové indikátory naší prognózy se slušně naplňují,“ uvedl.

Mnozí spekulanti, kteří koupili koruny těsně před koncem intervencí, se podle Rusnoka zřejmě stali investory s delším časovým horizontem. „Kalkulují na další posílení koruny a jsou ochotni čekat dál. Ten trh je klidný, docela mělký, žádný velký pohyb na něm není,“ uvedl guvernér.

Trh s korunou podle něj nedostává příliš podnětů, které by mohly vést k větším výkyvům. „Signály mohou hlavně přijít z vnějšího prostředí. Vnitřní signály do voleb nelze očekávat,“ dodal guvernér.

Odhady vývoje kurzu ČNB zatím nechce podle Rusnoka zveřejňovat. „Stále jsme v jistém přechodovém období, byť ta situace vypadá velmi klidně. Ale stále ještě není čas zveřejňovat odhady vývoje kurzu koruny,“ uvedl.

Podívejte se, jak Rusnok hodnotí dopady intervencí:

1080p 720p 480p 360p 240p
Rusnok: Intervence splnily úlohu, máme víc pracovních míst i vyšší HDP

Rizika pro vývoj, který ČNB odhaduje, podle Rusnoka nadále zůstávají proinflační, tedy ve prospěch růstu cen. Působí tak růst mezd, spotřeba nebo rekordně nízká nezaměstnanost. Opačným směrem pak klesající ceny ropy. „Intuitivně se mi zdá, že velký výkyv v odhadu vývoje inflace proti platné prognóze nebude,“ uvedl.

„Myslím si, že náš exit (konec intervencí) jsme překvapivě zažili bez překvapení, což je asi největší překvapení z toho posledního roku,“ řekl. Devizové intervence ČNB ukončila letos 6. dubna. Rusnok se stal guvernérem ČNB loni v červenci.

Na Euro jsme připraveni

Podle Rusnoka je Česká republika v obecné rovině připravena na přijetí eura a přechod na jednotnou evropskou měnu by zvládla. Stále je ale velká propast mezi ČR a eurozónou v oblasti cen a příjmů, kterou by bylo dobré před přijetím eura snížit.

Rusnok zároveň kritizoval projekt Bankovní unie, tedy dohledu nad finančním trhem v rámci eurozóny, který označil za nedodělaný

„Obecně platí, že jsme na přijetí eura připraveni a určitě bychom to jako ČR zvládli. Ale je pravdou, že lépe se adaptují do měnové unie země, které mají blíže k ekonomickému jádru unie. A tam máme stále velkou propast, i když se snižuje,“ uvedl guvernér.

V současné době je podle Rusnoka dohánění úrovně eurozóny, minimálně v případě mezd, poměrně slušné. „Zatímco v západní Evropě mzdy prakticky nerostou, tak v ČR rostou o pět procent. Samotný rozdíl v růstu ekonomiky přitom tak velký není. Když to takto poběží tři, čtyři, doufejme pět let, tak se přiblížíme mzdové úrovni eurozóny i my. Nyní je ideální doba toto využít, a to se i děje,“ řekl guvernér.

Reformou kvůli přijetí eura by podle něj měl projít státní rozpočet. Přijetím eura se ČR zbaví vlastní měnové politiky, která mimo jiné pomáhá regulovat vliv ekonomického cyklu. „A je dobré mít v takové situaci nástroje hospodářské politiky více pružné. Bylo by dobré mít například větší prostor pro stimulaci ekonomiky přes státní rozpočet. Je to ale těžké, když 70 procent rozpočtu jde na mandatorní a kvazimandatorní výdaje,“ uvedl.

Česko už dávno není montovna, říká výrobce automatických linek pro automobilky

Dalším problémem je podle něj dohled nad finančním trhem v rámci eurozóny. „Bankovní unie je nedodělaný projekt. To říkám naprosto zodpovědně, aniž bych měl nějaký komplex z EU,“ uvedl guvernér. Projekt podle něj provází velká byrokracie, navíc záchranný fond nemá dost peněz na řešení případných krizí a neexistuje ani shoda na vytvoření systému evropského pojištění vkladů. „Náš domácí funkční dohled je dnes mnohem větší zárukou,“ dodal.

Bankovní unie je systém bankovního dohledu a řešení krizí bank na úrovni EU. Má zajišťovat bezpečnost a spolehlivost bankovního sektoru EU.

Podle makroekonomické prognózy ministerstva financí je ČR nyní zhruba na 60 procentech cenové úrovně zemí platících eurem. Před 20 lety to zhruba 35 procent. Podle údajů ČSÚ a Eurostatu z prosince loňského roku roční průměrná mzda v ČR v roce 2014 činila přibližně 345 tisíc korun, tedy 37 procent průměru Evropské unie. Průměrná roční mzda v EU v roce 2014 byla 930 tisíc korun. Obecně v ČR platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Kupní síla průměrné mzdy v ČR byla podle ČSÚ na 59 procentech průměru EU.

Autor: ČTK, ač
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!