Východní Evropa chce od MMF úvěry, ECB varuje před "eurizací"

Minimálně deset východoevropských zemí jedná s Mezinárodním měnovým fondem o nouzových úvěrech v hodnotě mnoha miliard dolarů, které by podpořily jejich slábnoucí ekonomiky. Podle německého listu Handelsblatt mají tyto žádosti u většiny vedoucích představitelů fondu podporu, vzhledem k dopadům finanční krize na žadatelské země. „O těchto žádostech bude rozhodnuto co nejdříve,“ citoval Handelsblatt zdroje z okolí MMF.

Východní Evropa chce úvěry v dolarech

Mezi nové žadatele o úvěry podle listu patří Bulharsko, Chorvatsko a Makedonie. Ukrajina, Srbsko, Rumunsko, Bělorusko a Lotyšsko navíc údajně usilují o urychlení či navýšení dříve schválených úvěrů. Maďarská vláda se podle listu ještě nerozhodla, zda bude potřebovat dodatečné finanční prostředky.

Jenže kvůli takovým zprávám se podle agentury Reuters dostává pod tlak především kurz eura. „Hráči na trhu přijali zprávu jako omluvu pro další prodej eura,“ cituje agentura ČTK obchodníka jedné velké japonské banky.

I přes případné oslabování eura, však ECB přišla s varováním, že rychlý růst poptávky po euru v zemích, kde není národní měnou, může v budoucnu znamenat problémy pro příjemce i poskytovatele úvěrů. Podle ECB pokračují podniky i domácnosti mimo eurozónu v přijímání úvěrů v euru s ohledem na finanční krizi a ve snaze získat výhodu nižšího úročení. Anglický deník The Financial Times, kterého v této souvislosti cituje server Patria.cz však před tak masivním přijímání úvěrů v euru s ohledem na finanční krizi a ve snaze získat výhodu nižšího úročení, varuje. Používá přitom důrazný argument - analýzu ECB, která argumentuje dopady na ekonomiky žadatelských zemí při případném masivním oslabení národní měny vůči euru.

Oslabení lokálních měn je problém

Podle listu by totiž oslabení lokálních měn vůči euru přidělalo vážné starosti nejen vládám, ale i firemním a privátním příjemcům úvěrů a půjček. ECB podle serveru Patria.cz poznamenává, že lepší podmínky poskytování úvěrů ze strany národních bank jsou na problém rozumnější odpovědí, než eurizace ekonomik. Podle ECB globální finanční krize podtrhuje nebezpečí přicházející s takovýmto nezajištěným půjčováním (a půjčováním si) v jiných měnách. „Depreciace některých měn vůči euru povede k růstu nákladů na získávání prostředků,“ uvedla ECB.

Podle The Financial Times podíl eura na dluhových cenných papírech vzrostl v roce 2008 na 32,2 procenta z 31,1 procenta v roce 2007. Podíl na známých měnových rezervách centrálních bank dosáhl 26,5 procenta vůči 25,3 procenta v roce 2007. Suverénem tak nadále zůstává americký dolar se zastoupením kolem 60 procent v obou kategoriích. ECB poznamenala, že „americký dolar si udržel svůj status nejvýznamnější světové měny“, z části díky hloubce a likviditě amerických finančních trhů.

Ke konci roku 2008 dosáhl podle Josefa Němečka z Patria.cz objem bankovek v oběhu mimo země eurozóny 95,4 miliard eur a to především v zemích na východ a jihovýchod od eurozóny. Jde o přibližně třetinový růst proti roku 2007, kdy ve vnějším oběhu cirkulovalo 71,1 miliardy eur v hotovosti. Podle Evropské centrální banky tak ve výsledku dnes koluje v zemích mimo eurozónu 13 procent celkového objemu eurobankovek, včetně důchodů od členů rodin pracujících v eurozóně pak může tento podíl činit přes 20 procent.

Anketa

ECB varovala východoevropské země před masivním čerpáním úvěrů v eurech, zatímco MMF žádost o půjčky komentoval tak, že žádosti rychle vyřídí. Co podle vás mohou tyto rozdílná tvrzení znamenat?

* Petr Sklenář, Antlantik FT ECB varovala a varuje, pokud ekonomické subjekty, primárně domácností a firmy, mají nepřiměřeně vysoké úvěry v cizích měnach, třeba eurech či švýcarských francích, kvůli nižšímu úrokovým sazbám, protože následné kurzové riziko způsobuje velké problémy nejen jednotlivým subjektům, ale ohrožuje stabilitu celé ekonomiky a finančního sektoru, viz. Maďarsko a Pobaltí. V případě řešení následných problému vlády těchto států žádají pomoc o mezinárodní instituce od kterých dostávají půjčky, úvěrové linky, měnové swapy v dolarech (IMF) a nebo v eurech (ECB, EU). Proto podle mého názoru nedochází k žádnému střetu těchto institucí.

* Petr Hlinomaz, BH Securities Já to vnímám ve dvou rovinnách. Varování ECB před obecným růstem zadluženosti , Evropa se zdá být v tomto ohledu zdravě opatrnější a konzervativnější než v USA, i když i ona prožívá střet koncepce pokračující ho pumpování peněz do ekonomik za cenu dluhu a naopak důraz na přílišné nezvyšování státního zadlužení a omezení negativních efektů v budoucnosti a ECB hovoří o evropské měně , MMF v dolarech; protože lze očekávat spíše přetrvávající slabost dolaru (další oslabování) proti dalším měnám, lze spekulovat, že půjčky v dolarech mohou být pro země fungující v EUR přijatelnější, či dokonce výhodnější; závisí to ale na konkrétních podmínkách dluhu. Řekl bych tedy, že o střet institucí nepůjde, spíše se v těchto institucích může projevovat odlišný přístup.

* Ľuboš Mokráš, Česká spořitelna Myslím si, že se to týká různých věcí: ECB varovala před zadlužováním v eurech - domácností a podniků kvůli nižším sazbám, které by mohlo mít podobné negativní dopady jako minulé zadlužování v jenech a švýcarských francích, obzvlášťě v Maďarsku. MMF dává stabilizační půjčky vládám, což je něco úplně jiného. Půjčky MMF mimo jiné řeší problémy spojené s minulým zadlužováním v cizích měnách.