Přejít na navigaci Přejít na obsah

Drahé kovy aneb jak vzniká komoditní bublina

9.11.2009 15:54   |  
Sdílet

Čte se to moc pěkně. Ten, kdo během posledního roku vsadil na zlato, vyhrál. Od začátku listopadu loňského roku, kdy se cena zlata pohybovala mezi 700 a 750 dolary za trojskou unci, se cena zvýšila o více než 50 procent, tedy na hodnotu přesahující 1100 dolarů za trojskou unci. Analytici ale varují, že by komoditní bublina mohla prasknout.

Podle analytika Capital Partners Josefa Stoulila index zlata v podobě ETF GLD vzrostl ze 70 dolarů na 107 dolarů a například podle komoditního specialisty, po kterém již bylo pojmenováno několik světových komoditních indexů, Jima Rodgerse, těmto nárůstům není zdaleka konec.

„Jim Rogers se ke komoditám jako celku vyjádřil poměrně nedávno a to způsobem, který nenechal bez zamyšlení určitě žádného investora. Podle něj totiž býčí trh s komoditami ještě rozhodně není u konce a ještě pár let potrvá,“ konstatuje Stoulil. Zlato by podle Rodgerse mělo v příštích deseti letech dosáhnout hodnoty až 2000 dolarů za trojskou unci, což predikovala už v létě letošního roku například analýza i Erste Group Bank. „Pokud by se totiž jeho historická cena očistila o inflaci, cena zlata by měla hravě přesáhnout 2300 dolarů, záležet bude na vývoji mnoha faktorů včetně globální politiky,“ míní Rodgers.

Jako zlato, "jedou" i jiné cenné kovy

Podobně jako ke zlatu se tento ekonom vyjádřil i ke stříbru a platině. Oba drahé kovy se v současné době nacházejí dramaticky pod svými maximálními cenami, což by podle něj mělo ještě přilákat řadu kupců. Obdobně je na tom podle něj i ropa. S poklesem celosvětových zásob by se mohla opět nejenom dotknout 150 dolarů, ale dokonce překonat i 200 dolarů za barel. Za velmi levný považuje Rodgers i zemní plyn. Cukr, i přes své 28 leté maximum, bude v příštích deseti letech dále zdražovat. „Jedním z hlavních důvodů takovéto předpovědi je ztráta důvěry v americkou měnu a její záměna za měnu rezervní,“ míní Josef Stoulil a opírá se přitom o Rodgersova slova: „Nerad to říkám, ale stane se to. Mám opravdu velké obavy, ale musíme se vypořádat s faktem. Amerika není lepší a dolar bude nahrazen,“ říká Rodgers.

Podle Josefa Stoulila v současné době fungují jako poměrně solidní lákadlo pro investory nulové úrokové sazby v USA, které proměňují levně půjčený dolar v nákupy akcií a komodit. „A to, jak se zdá, ještě nějaký pátek vydrží,“ domnívá se Stoulil. Co se stane pak nikdo samozřejmě neví, ale investoři, kteří chtějí zabezpečit své pozice mají podle Josefa Stoulila pravděpodobně ještě šanci.

Úroky ovlivní vše, míní analytici

Americká centrální banka může začít úrokové sazby zvyšovat až v červnu příštího roku. To vyplývá z výsledků tzv. FED Funds futures prezentovaných agenturou Bloomberg. Prozatím dávají obchodníci 54% šanci na zvýšení sazeb minimálně o 0,50 bazických bodů. Zvýšení by podle odhadů mohlo proběhnout na pravidelném zasedání, které je naplánováno na 23. června 2010.

Zvýšení úrokových sazeb je trhy obecně vnímáno jako silně negativní element, nicméně podle Garyho Pollacka, který spravuje 12 mld USD v New Yorské pobočce Deutsche Bank AG Private Wealth Management, by tomu tentokrát tak být nemuselo. „To by znamenalo, že FED cítí, že ekonomika, stejně jako finanční systém, je natolik pevná, že snese vyšší úrokové sazby,“ říká Pollack. „Bylo by to pozitivní pro kapitálové trhy.“ Pollack se zde zřejmě opírá o Australský index, který před nedávnem zažil něco podobného. Tamní centrální banka se po dlouhé pauze rozhodla k ráznému činu a 6. října zvýšila nejnižší úrokovou sazbu za posledních 49 let ze 3 procent na 3,25 procenta.

Podle Tobiase Levkoviche, stratéga ze Citigroup, by měli investoři nakupovat akcie před tím, než sazby vzrostou.“ Od roku 1915, index S & P 500 vzrostl ve 25 z 38 let, kdy se zvýšila diskontní sazba v USA. Energie, informační technologie, průmyslové a komoditní akcie mají tendenci k solidnímu růstu ještě před zpřísněním politiky FED, “ řekl Levkovich.

Jak dopadne cennová rally, není zatím jasné

Jestli zvýšení úrokových sazeb přinese další oživení a růst jednotlivých indexů není a nebude ještě dlouho jasný. Pravděpodobnější však je, že tento krok bude stimulem pro americkou měnu.
Na druhou stranu devětasedmdesátiletý George Soros, známý americko-maďarský miliardář, zase koncem října uvedl, že globální ekonomice dojde během roku 2010 nebo 2011 síla a mohla by přijít další vlna recese.

Jeremy Grantham, hlavní investiční stratég v bostonské Grantham Mayo Van Otterloo & Co., napsal minulý měsíc v dopise investorům, že rally končí, a že „fair value“ u S&P 500 se pohybuje kolem 860, což je o 20 procent níže než jeho úroveň z poloviny října. „Myslím, že trh v USA klesne pod reálnou hodnotu“ do roku 2010, řekl Grantham. „Firemní ziskové marže zůstávají nad průměrem a pokud mám pravdu, budeme brzy nostalgicky ohlížet na tak vysoké zisky.“

„Tyto dvě teorie by zase naopak americké měně vůbec nenahrávaly, ale korespondovaly a podtrhly by spíše výhled Jima Rodgerse ohledně růstu zlata, které je obecně považováno za tzv. „Safe Haven,“ uzavírá analytik Josef Stoulil.


Sledujte vývoj cen komodit online na E15.

Autor článku: Pavel Daniel

Čtěte také

Tržní nájmy nerostou, někde i klesají

Tržní nájmy nerostou, někde i klesají

Tržní nájemné v Česku za poslední rok nezdražilo, činže na volném trhu naopak stagnují nebo přímo klesají. Přes místy rostoucí zájem o pronájem bytů převyšuje nabídka stále… více

Komentáře

Další weby mladé fronty