Češi budou vyvážet know-how značení turistických stezek. Do Brazílie, Albánie či Gruzie | E15.cz

Češi budou vyvážet know-how značení turistických stezek. Do Brazílie, Albánie či Gruzie

6. května 2017 • 06:11

Tuzemský systém turistických značek patří k nejlepším na světě. Tohle know-how Češi začali „vyvážet“. Objednávka na vyznačení stezek podle české normy přišla až z Brazílie, v horách Albánie a Gruzie Češi v podstatě pokládají základ turistického průmyslu. V létě vyrazí do světa stovky značkařů.

Jednou z nejúspěšnějších českých značek je … česká značka. Málokterý stát má tak dlouho budovanou a tak hustou síť značených turistických stezek. První vznikla už v roce 1884 v Beskydech na hoře Radhošť. Dnes přesahuje celková délka značených pěších tras v České republice 42 tisíc kilometrů. Pro srovnání třeba větší Maďarsko jich má 11 tisíc, Bulharsko jen šest tisíc, Nizozemsko pět tisíc.

Češi v poslední době začali systém značení exportovat i do zemí, kde dosud turistické stezky chyběly téměř úplně. Na Kavkaz putovaly solární panely Regionem, kde pomáhají Češi budovat základy turistické infrastruktury skoro od nuly, je Tušsko v Gruzii. Pro odlehlou oblast pohoří Kavkaz je přilákání turistů v podstatě poslední šancí na prosperitu.

Vymření značkařů se nekoná, jsou jich tisíce

Česká rozvojová agentura vede v Tušsku několikaletý projekt, který má rozpočet pět milionů korun a který bude vrcholit letos. Češi mimo jiné dodali místním lidem solární panely na střechy domů. „Usnadnily život 200 tušským domácnostem a šesti veřejným institucím. Dostupnost elektřiny zamezila odlivu obyvatel z oblasti, která byla zejména v zimě téměř odříznutá od zbytku země,“ uvádí Jan Černík, který se na projektu podílí a v současnosti působí na českém zastupitelském úřadě v Tbilisi.

Letos pojede do Tušska dalších 20 dobrovolníků pokračovat ve značení nových turistických tras a v opravě tamějšího hradu Keselo. Čeští experti také vytvořili podrobnou mapu regionu včetně vyznačení nových stezek. „Zkušenost s turistickým značením v ČR je považována za nejspolehlivější a nejpropracovanější nejen v Evropě, ale i globálně, což se potvrdilo i v Tušsku,“ říká Michael Hošek z evropské asociace chráněných území Europarc Federation.

Turisté objevili Albánii, balkánskou zemi si zamilovali i Češi. Podívejte se proč

Česká pomoc zasáhla do celé infrastruktury tušského regionu včetně nakládání s odpady, zdravotní péče, inventarizace lesů a rozvoje zemědělství. Baťovo město chce turistiku po česku Po vytvoření turistických tras à la Česko přišla poptávka i z nečekaně vzdálené destinace. Klub českých turistů, který tuzemskou hustou síť značek spravuje, oslovili předloni zájemci až z vnitrozemí Brazílie. Hned se ale vysvětlilo, proč právě odtamtud.

Video: Podívejte se na ukázku dokumentu o rozvoji v regionu Tušeti

720p 480p 360p 240p
Ukázka dokumentu o rozvoji v regionu Tušeti

„Ozvali se nám z města Batayporã, které kdysi založil podnikatel Jan Antonín Baťa. Chtějí vytvořit v okolí města síť stezek v českém stylu,“ vysvětluje generální sekretář KČT Mojmír Nováček. Jedenáctitisícové Batayporã je jedním ze čtyř měst, která český obuvnický magnát stihl v Brazílii vybudovat. Předloni tam první dobrovolníci vytvořili trasu o délce 19 kilometrů.

Řeka Li coby oživlý obraz, vápencová krajina v jejím okolí je kvintesencí čínské přírody

„Loni nám pomohl olympijský svaz, značkaři letěli letadlem nesoucím účastníky na olympiádu v Riu de Janeiro,“ říká Nováček. Na projekt také uvolnilo peníze české ministerstvo zahraničních věcí, které podporuje krajanské komunity v cizině. Loni tak v okolí Batayporã přibylo dalších 40 kilometrů stezek. Letos poletí značkaři z KČT vytvořit další. Terén není až tak náročný.

„Město leží v zemědělské krajině a v oblasti savan,“ podotýká Nováček. Mosty pro albánské hory Z gruntu to vzali Češi s vybudováním turistické infrastruktury v horách Albánie. Rozsáhle tam pomáhá dobrovolnický projekt Albánská výzva, směřuje tam česká rozvojová pomoc a peníze z fondů visegrádské čtyřky. Díky tomu například mohli Češi pomoci s vybavením místních informačních center ve městech Kukës a Burrel.

Velkým projektem je rozvoj Národního parku Dajti, který leží v bezprostředním sousedství metropole Tirany. Celkem tu roste 100 kilometrů nových turistických tras. Český stát na projekt loni přispěl částkou 200 tisíc korun a spolupracuje na něm také Slovensko a Rakousko. V rámci Albánské výzvy, která je hrazena čistě z darů jednotlivců a firem, dobrovolníci vyznačili víc než 110 kilometrů stezek v oblasti v okolí izolované horské vesnice Curraj i Epërm.

Reportáž: Albánská Tirana staví největší mešitu na Balkáně, přišlo i KFC

Při dvou předešlých ročnících v oblasti instalovali mimo jiné solární elektrárnu nebo most přes řeku Narenth. Letos se do oblasti chystají v červenci a v srpnu hned další čtyři výpravy dobrovolníků Albánské výzvy. Na Ukrajině je vyznačeno přes 1300 kilometrů České turistické značení se rozrůstá také ve dvou evropských regionech, které mají s Českem historickou vazbu. Prvním je Zakarpatská Ukrajina. Druhým je rumunský Banát, kde dodnes žije českojazyčná komunita starousedlíků, jejichž předkové přišli z českých zemí v 19. století.

V obou regionech v současnosti spolupracuje na vytyčení turistických tras organizace Člověk v tísni a Hnutí Brontosaurus. „Je využit systém značení používaný v České republice, který je velmi dobře prověřený a funkční. Týká se to podoby značek, barev i rozcestníků,“ uvádí programový ředitel Hnutí Brontosaurus Dalimil Toman.

Dobrovolníci z Brontosauru pojedou letos v létě na Ukrajinu už pošesté a za tu dobu vyznačili tři sta kilometrů tras. Na vytyčení turistických cest se tam ale podílejí i další značkaři včetně samotných Ukrajinců, takže celkem tam vyrostlo od roku 2008 už víc než 1330 kilometrů stezek.

Česko je nejhorší místo pro dovolenou v západní Evropě, pohoršilo si o dvě místa

V plánu byl i Krym V rumunském Banátu vytvořil základ turistických tras, které spojují tamější české vesnice, už na přelomu tisíciletí Klub českých turistů. Další výletní okruhy od té doby přibývají. Z těch novějších patří mezi nejhezčí šedesátikilometrová hřebenovka spojující obec Šumice a Rovensko. Dobrovolníci vedle barevného značení pomáhají sedlákům i s letní sklizní a při práci na statku. Mezi regiony, kam Češi zvažovali vyrazit budovat turistické značení, patřil dříve také poloostrov Krym.

„To ale tamní události asi nadlouho zastavily,“ podotýká Dalimil Toman v narážce na obsazení Krymu Ruskem. Pro české značkaře ovšem bude samozřejmě vždycky dost práce i doma. Oněch 42 tisíc kilometrů pěších tras v Česku je potřeba pravidelně obnovovat. Navíc k nim každoročně přibude v průměru ještě 200 kilometrů tras nových.

 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!