České dálnice nejsou předražené, brání se silničáři

Levnější je kilometr dálnice v Chorvatsku (175,6), Dánsku (150,8), Slovinsku (186,6) nebo Německu (210,8). Dražší dálnice jsou naopak na Slovensku (244,5), Maďarsku (286,8) nebo v Rakousku (329,3).

Uvedená čísla ukazují náklady přepočtené na jeden kilometr v korunách. Zahrnují náklady na všechny objekty dálnice očištěné o vnější vlivy bez nákladů na přípravu a bez daně.

ŘSD vyjmenovalo důvody, které ovlivňují cenu. Několikanásobně vyšší cena je v případě, že dálnice vede obydleným územím nebo je na její trase velké množství mostů a tunelů. Například část D47, průtah Ostravou, stál 953 milionů korun za kilometr a u sousední R48 ve volné krajině stál kilometr komunikace 238 milionů.

Závěry ŘSD si přečtěte ZDE.

Na nadprůměrnou cenu výstavby infrastruktury dlouhodobě upozorňují mnohé organizace, nedávno například bývalá Národní ekonomická rada vlády (NERV). Výstavba infrastruktury financované veřejným sektorem je v Česku podle NERVu výrazně dražší, než je průměr EU a než je cena obytných staveb budovaných ze soukromých peněz. Zatímco v Německu nebo Itálii je výstavba infrastruktury levnější než výstavba obytných domů, v Česku je naopak o 62 procent dražší, uvedl NERV ve své závěrečné zprávě.

Korupce, nebo jen "neočištěné ceny"?

Možných vysvětlení dražší výstavby infrastruktury v Česku je podle NERVu několik. Patří mezi ně nízká intenzita soutěže mezi stavebními firmami, možná korupce, měkké rozpočtové omezení na straně investora (státu) nebo intenzivní ovlivňování ze strany dodavatelů, kteří preferují neúčelně nákladná řešení. Dalším možným vysvětlením je podle rady nátlak účastníků řízení, aby při výstavbě bylo pamatováno na jejich zájmy.

ŘSD naopak argumentuje tím, že ceny je nutné očistit od toho, zda investor musí platit i přivaděče, křižovatky, protihlukové stěny, přeložky sítí, vykupuje pozemky či rekonstruuje silnice v okolí dálnice. V zahraničí se tyto položky do ceny dálnice nepočítají.

Rozdíly způsobuje různé zdanění, ceny materiálu. V českém případě však nepatří mezi hlavní plusy levná pracovní síla, která tvoří devět procent nákladů, hlavní podíl je cena materiálu a energie.

ŘSD upozorňuje na to, že různé zájmové skupiny si informace přizpůsobují. Pro kvalitní srovnání je však nutné používat data očištěná o vlivy rozdílné v jednotlivých případech. „Pouhý přepočet na kilometr je zavádějící,“ upozorňuje zpráva.