Egypt otevírá rozšířený Suezský průplav. Ekologové bijí na poplach

6. srpna 2015 • 12:51
Po necelém roce stavebních prací otevírá Egypt novou větev Suezského průplavu. Zatímco úřady uspořádaly mohutné oslavy a slibují, že projekt pomůže celé egyptské ekonomice, ekologové se obávají dopadů celé stavby na život ve Středozemním moři.

Stavbu pětatřicetikilometrového kanálu vedoucího souběžně s tím původním loni ohlásil egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí. Stavba, jejíž součástí bylo i prohloubení a rozšíření stávajícího kanálu, byla dokončena za pouhých 11 měsíců. Kanál rozšiřovaly egyptské podniky a stavba vyšla na devět miliard dolarů (zhruba 221 miliard korun).

Vláda si od nového kanálu slibuje výrazné urychlení plavby z Rudého do Středozemního moře i opačným směrem. Právě rozšířený úsek totiž na trase kanálem představoval jakési „úzké hrdlo“, které zdržovalo plavbu lodí. Ta by se nyní měla zkrátit o osm hodin.

Káhira si od rozšíření kanálu, který je pro ni významným zdrojem příjmů, slibuje také výrazné zvýšení výběru poplatků za využití kanálu z 1,5 na čtyři miliardy dolarů ročně. Nová větev kanálu má pomoci i místním podnikům. U vodní trasy má totiž vyrůst mezinárodní průmyslový a logistický komplex, který by se měl podle představ vlády podílet na výkonu egyptské ekonomiky až jednou třetinou.

Invaze z jihu

Nový kanál ale způsobuje bolení hlavy ekologům. Suezský průplav nemá ani na jednom konci žádné vstupní brány a Rudé moře je o něco výše než Středozemní. Výsledkem je zavlečení řady rudomořských živočichů do Středozemního moře.

Původně ovšem protékal skrze takzvaná Hořká jezera s velmi slanou vodou, s níž se dokázal vypořádat jen málokterý organismus. Následné rozšiřování průplavu v letech 1956 a 2010 ale zvýšilo průtok vody skrze jezera a zeslabilo jejich salinitu.

Zatímco během prvních padesáti let provozu kanálu se tak ve Středozemí objevilo deset živočichů původem z Rudého moře, v následujících padesáti letech jich bylo téměř sto. Nyní žije ve Středozemním moři 447 živočišných druhů z druhé strany kanálu, přičemž většina jej překonala v posledních 40 letech. Rudomořské druhy se životu ve Středozemním moři často dobře přizpůsobily a vytlačily původní organismy.

Slané řešení

Řada vědců proto v posledních letech vyslovovala obavy, že další rozšíření kanálu muže pro život ve Středozemním moři znamenat další nebezpečí. Už krátce po ohlášení stavby zveřejnila skupina osmnácti vědců článek, v němž označuje expanzi průplavu za „zlověstnou“ zprávu. O měsíc později podepsalo 200 odborníků otevřený dopis vyzývající ekologické organizace, aby jim pomohly přimět úřady k zhodnocení možných dopadů rozšíření kanálu na životní prostředí.

Sledujte přímý přenos ze slavnostního otevření Suezského průplavu

Mezinárodní svaz ochrany přírody následně Evropskou komisi, aby se zasadila o vybudování bariéry, která by migraci živočichů zabránila. „Efektivní řešení přitom existují, například v podobě vytvoření přírodní překážky v podobě slaných Hořkých jezer,“ uvedl svaz. Odpovědi se ale nedočkal.

Izraelská oceánografka Bella Galil, jejíž země se už v minulých letech musela potýkat s důsledky invaze nepůvodních druhů do Středozemního moře, se obává, že rozšíření průplavu „způsobí ekologickou pohromu v celém Středozemí“.

Egyptské ministerstvo životního prostředí ale podobné obavy odmítá s tím, že stavba „nebude mít vůbec žádné dopady. Jinak bychom projekt nedokončovali,“ řekla mluvčí úřadu serveru Deutsche Welle.

Suezský kanál

Autor: bru
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!