Německé odbory nesouhlasí s výjimkou z minimální mzdy pro řidiče, ani české | E15.cz

Německé odbory nesouhlasí s výjimkou z minimální mzdy pro řidiče, ani české

Německé odbory nesouhlasí s výjimkou z minimální mzdy pro řidiče, ani české
Německá dálnice
• 
ZDROJ: CC BY-SA 3.0: Kreuzschnabel; WikimediaCommons
18. února 2015 • 14:50
Německé odbory nesouhlasí s tím, aby zahraniční dopravci nemuseli vyplácet svým řidičům německou minimální mzdu za jízdu po německém území. Řekl to Stefan Körzell z vedení Německého odborového svazu (DGB), podle kterého by tak vznikla nekalá konkurence německým dopravcům. DGB se navíc obává, že jakákoli výjimka z plošné minimální mzdy otevírá cestu k tomu, aby ji zaměstnavatelé obcházeli.

Německo zavedlo na počátku roku minimální mzdu 8,50 eura (235 Kč) za hodinu. Podle výkladu německého ministerstva práce se tato mzda vztahuje na všechny zaměstnance, kteří vykonávají práci na území Německa, a tedy i na řidiče transitní dopravy. Po protestech, které se ozvaly především z Polska a České republiky, se zatím Německo rozhodlo, že nebude u transitní dopravy kontrolovat dodržování minimální mzdy.

„Pro zahraniční řidiče, kteří vezou náklad například z Polska do Nizozemska přes Německo, nyní platí dočasné opatření, podle něhož jsou tito řidiči zatím od uplatnění minimální mzdy osvobozeni. My si to nepřejeme,“ řekl Körzell. Připustil však, že konečné rozhodnutí bude ležet na Evropské komisi, která zkoumá stížnost Polska na způsob výkladu německého zákona.

Bojí se nekalé konkurence

„Co ale rozhodně nechceme, aby se řidiči z Polska nebo z Česka během své cesty přes Německo zapojovali do vnitrostátní dopravy, kdy by část nákladu nabrali a složili na německém území. Pokud to udělají, musí se na ně vztahovat německá minimální mzda,“ řekl Körzell.

„V opačném případě by to byla nekalá konkurence vůči německým vnitrostátním dopravcům, kteří svým řidičům minimální mzdu platit musejí,“ dodal.

Svaz DGB je obecně proti jakýmkoli výjimkám z vyplácení minimální mzdy. „Každá výjimka vytváří prostor, který může zaměstnavatel zneužít k tomu, aby zaměstnancům platil méně, než stanovuje zákon,“ řekl Körzell a uvedl případy, kdy donáškové firmy přepisují pracovní smlouvy na rodinné příslušníky svých zaměstnanců mladší 18 let, jimž se podle zákona 8,50 eura za hodinu vyplácet nemusí.

Přesun do Česka či Polska?

Možného obcházení zákona se Körzell obává také u dopravců, pokud by se na zahraniční řidiče vztahovala výjimka z minimální mzdy. „Nechceme, aby tady vznikl obchodní model, kdy německý zaměstnavatel přesune své sídlo do Česka nebo do Polska a pak bude říkat, že se díky tomu na jeho zaměstnance nevztahuje německá, ale česká nebo polská minimální mzda,“ řekl.

Samotné zavedení minimální mzdy hodnotí DGB jako úspěch. Podle Körzella se díky ní od začátku roku zvýšily platy 3,7 milionu zaměstnanců. Statistické údaje podle něj navíc nepotvrzují obavy některých ekonomů, že firmy začnou kvůli vyšším nákladům na práci propouštět.

Autor: ČTK
 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!