Ostrava: Z Mošnova chceme linky do Finska a Nizozemska

Z mošnovského Letiště Leoše Janáčka Ostrava by v příštím roce mohly začít létat pravidelné linky do hlavních měst Finska a Nizozemska, tedy Helsinek a Amsterdamu. Zastupitelé se dnes shodli na tom, že kraj potřebuje mít s těmito místy přímé letecké spojení a je připraven ho finančně podpořit. Zatím mu však chybí potřebný souhlas ministerstva dopravy, chce s ním proto o této problematice dále jednat. Podle mluvčího ministerstva však o zavádění nových mezistátních linek rozhoduje Evropská komise.

 Letiště Leoše Janáčka v Ostravě
17.12.2015 17:31   |  

„Potřebujeme letecké spojení do těchto regionů. Jejich hospodářství je orientováno přesně na ta odvětví, která jsou stěžejní pro další ekonomický rozvoj Moravskoslezského kraje. Jde především o IT technologie a služby, logistiku a lehké strojírenství. Amsterdam je navíc mimořádně významným mezinárodním dopravním uzlem, prostřednictvím kterého by došlo k výraznému zlepšení dopravní dostupnosti regionu,“ uvedl hejtman Miroslav Novák (ČSSD).

Připomněl, že v kraji má své dceřiné společnosti řada investorů sídlících právě ve Finsku a Nizozemsku. „Samozřejmě potřebují k rozvoji svého podnikání dobré letecké spojení nejen se svou 'matkou', ale i s dalšími evropskými a světovými metropolemi,“ řekl hejtman. Podle něj i cestující, kteří využívají mošnovské letiště, v dotazníkovém šetření požadují spojení do Amsterdamu a Helsinek.

Letišti se ale podle Nováka dlouhodobě nedaří získat provozovatele nových linek. Letečtí dopravci nechtějí provozovat letecké spojení bez záruky kompenzace ztrát. „Vzhledem k nemožnosti zajistit linky Ostrava - Helsinky a Ostrava - Amsterdam běžným komerčním způsobem považujeme za nezbytné zajistit tyto linky formou závazku veřejné služby,“ řekl Novák.

Příspěvek na letectví

Zastupitelé se proto rozhodli, že na podporu pravidelné letecké dopravy v letech 2016 a 2017 vyčlení příspěvek, jehož maximální výše by měla činit 188 milionů korun. Kraj ale očekává, že tato částka bude nižší, protože se od ní bude odečítat zisk z prodeje letenek. Peníze získá z přebytku hospodaření kraje za letošní rok a z rozpočtové rezervy.

Podle Nováka kraj závazek veřejné služby už projednává i s Evropskou komisí. „Jsme řekněme za polovinou té cesty, ze strany komise problém nevidíme. Klasická situace, potřebujeme česká razítka a očekávali jsme, že mohou být diskuse například u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, tam to bylo bez problémů. Ve středu jsme se vyděsili, když nám přišlo stanovisko českého ministerstva dopravy, které sdělilo, že nevidí důvod, proč by měla z Ostravy létat linka do Amsterdamu či Helsinek, že přece můžeme létat z Prahy. Klasický pražský přístup, který já odmítám, a samozřejmě to budeme okamžitě řešit,“ uvedl Novák.

Mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold sdělil, že se ministerstvo k této věci vyjádřilo jen proto, že ho o stanovisko požádal antimonopolní úřad. „V této věci nerozhoduje ministerstvo dopravy, ale Evropská komise. Pouze jsme tedy vysvětlili, jaká jsou pravidla evropského trhu v letecké dopravě. Ta jsou pro závazek veřejné služby poměrně přísná. Musí se jednat o trasu životně důležitou pro hospodářský rozvoj regionu. Zdůvodnění Moravskoslezského kraje podle nás podmínky nařízení EU nenaplní, a proto jsme doporučili jinou formu podpory,“ řekl Neřold.

Zkušenost s neúspěchem

Moravskoslezský kraj podle něj s podobnou žádostí na linky do Amsterdamu, Bruselu a Londýna už jednou u Evropské komise neuspěl. „Vůbec se nebráníme diskusi o podpoře nových linek z Ostravy, pouze jsme vyslovili názor, že stávající zdůvodnění před Evropskou komisí neobstojí,“ dodal Neřold.

Podle ředitele letiště Pavla Schneidera by linka do Amsterdamu mohla létat pětkrát týdně, ráno tam a večer zpět. V případě Helsinek by to bylo třikrát týdně, opět ráno tam a večer zpět, a to v pondělí, středu a pátek. Předpoklad je, že by linky byly zprovozněny na podzim příštího roku.


Čtěte také:

Mošnov má nového nájemce, výrobce leteckých dílů investuje přes dvě miliardy

Autor: čtk

Komentáře

Čtěte také

Roboti získávají nervový systém. Vědci je učí cítit bolest a včas reagovat

Roboti získávají nervový systém. Vědci je učí cítit bolest a včas reagovat Video

Naše celé tělo ale i jednoduché organismy jsou vybavené nervovým systémem, který dokáže pomocí různých senzorů (teplo, tlak, zvuk a další) rozpoznat překročení určité kritické… více

Komerční prezentace
Mobilní web