Pražský okruh bude mít unikátní systém řízení provozu

Systém podle ŘSD zvýší bezpečnost i při běžném provozu. Bude totiž přinášet aktuální dopravní informace a podle nich i regulovat plynulost dopravy. „Cílem systému liniového řízení je i harmonizování dopravního proudu, tedy usměrnění vozidel do stejné rychlosti. Díky tomuto opatření se sníží vzdálenost mezi vozidly a celkově se zvýší kapacita komunikace,“ prohlásil generální ředitel ŘSD Alfred Brunclík.

Rychlost umí systém omezovat postupně po 20 km/h. Zároveň bude možné zakázat vjezd nákladních vozidel nad určitou hmotnost do levého (rychlého) pruhu dálnice a varovat řidiče o nebezpečí námrazy, smyku, nehody, kolony, práce na silnici a podobně. Systém vyhodnocuje on-line data z detektorů dopravy, které jsou na Pražském okruhu rozmístěny v pravidelných intervalech. Po překročení zadané hodnoty intenzity dopravy, kdy hrozí kolaps, se postupně omezí rychlost dopravy.

Zařízení bude fungovat na celém úseku Pražského okruhu mezi brněnskou dálnicí D1 až po plzeňskou D5 a dále ještě na D1 v úseku od Mirošovic ve směru do Prahy. „I zde totiž očekáváme intenzivní provoz, který dosahuje kapacitních limitů dálnice a v případě problémů na novém okruhu budou řidiči včas upozorněni, aby mohli jet po objízdné trase,“ dodal Brunclík.

Na automatický systém bude dohlížet dispečer, který do něj v případě nepředpokládaných situací bude moct zasáhnout. V Česku obdobné zařízení zatím nikde jinde není. Pražský okruh tedy bude po této stránce unikátem. Řidiči se s obdobným systémem mohou setkat například na obchvatu Mnichova při cestách do Alp.

Pražský okruh bude po svém dokončení důležitou součástí silniční sítě, prognózovaná intenzita dopravy na jeho jednotlivých úsecích se pohybuje od 60 tisíc do 90 tisíc vozidel za den. Podle Brunclíka tak může na Pražském okruhu docházet k nestandardním provozním stavům, jako je například zastavení vozidla pro poruchu, poměrně často. Naopak mimořádné a havarijní události vyžadující operativní uzavírku provozního úseku (například úplná uzavírka obou tunelových trub) jsou prý méně pravděpodobné.