Pražský okruh traumatizuje příznivce i své nepřátele

Vedle této dobré zprávy o komfortní dopravě na jihu Prahy je v povědomí občanů ještě nekončící spor o tom, zda okruh na severu Prahy povede blíže k Suchdolu a Březiněvsi, nebo o pár kilometrů dál.
Ale například to, že pokračování severní větve mezi Březiněvsí a Satalicemi je spíše jen čarou na papíře, už asi nikdo netuší. Přitom zahájení této stavby bylo původně v plánu již od roku 2010. Nejasnosti, kde okruh vedoucí od Ruzyně překoná definitivně Vltavu, práce zastavily.

„Tento úsek nemá vydanou ani studii o vlivu na životní prostředí. Vše závisí na vydání pravomocného územního rozhodnutí pro úseky kolem Suchdola,“ sdělila mluvčí investora, Ředitelství silnic a dálnic, Martina Vápeníková.

Ještě méně v povědomí je situace na východním okraji Prahy. Mezi brněnskou dálnicí D1 a radiálou ve směru na Kutnou Horu u Běchovic. Ředitelství silnic a dálnic zde chtělo začít stavět okruh již loni. Jenže přípravy se zadrhly. Příčina je opět stejná. Chybí územní rozhodnutí. S dokončením jižního portálu by přitom zvláště obce v okolí Říčan a Kolovrat okruh potřebovaly jako sůl. „Dobudování jižní části okruhu sem přitáhne dopravu a auta bohužel zahltí místní okresky,“ přiznává Vápeníková. Kdyby šlo vše bez problémů, mohli by motoristé za tři čtyři roky jet po celistvé části okruhu od Ruzyně po Černý Most. Propojily by se tak alespoň dálnice kolem Prahy v ose západ–východ. Stavba se však nelíbí mnoha majitelům pozemků v okolí stavby, a tak hrozí, že se zde bude opakovat situace jako v případě Suchdola.

Oficiálně je překážkou stavby hluk. Neoficiálně se mluví o neochotě prodávat pozemky, které jsou nyní ornou půdou. V budoucnu by však mohly mít mnohonásobně větší hodnotu jako stavební parcely. V okolí se totiž staví, kam oko pohlédne. Na dotaz, kdy by tedy celý okruh mohl být konečně hotov, odpovídá Vápeníková: „Uvádět termín ve chvíli, kdy nemáme pravomocná územní rozhodnutí, je značně nepřesné. Můžeme jej pouze odhadovat ve chvíli, kdy je získáme. Minimálně rok potřebujeme na výkupy pozemků. Pokud ovšem nenastanou komplikace. Ve chvíli přidělení finančních prostředků pak potřebujeme zhruba tři roky na výstavbu,“ upřesnila mluvčí.

Dokončení dálničního okruhu Praha naléhavě potřebuje. Nyní se na takzvaném městském okruhu denně potýká s dopravním kolapsem. Ať už na zmíněném barrandovském mostě, či Jižní spojce. Slouží totiž tranzitní dopravě včetně kamionové. Jiná varianta není. Kromě toho by Praha ráda pokračovala ve výstavbě dalších radiál, čili základních hlavních komunikací, které z prostoru Středočeského kraje směřují do centra města. „Při zpracovávání nového územního plánu je samozřejmě diskutována otázka doplnění dopravního systému dalšími radiálami. Zejména v severní polovině města. Jde například o takzvanou Čimickou radiálu, která má ulehčit Prosecké. Nebo o radiálu spojující Vítězné náměstí s vnějším okruhem,“ řekl mluvčí magistrátu Jiří Wolf.

Dopravní expert: Okruh kolem metropole vydrží dvacet let

Letos na podzim bude pro řidiče otevřena jižní část Pražského okruhu. To je jedno z pojmenování pro dálnici, která by jednou měla obkroužit Prahu. Řidiči tak budou moci elegantně přejet od plzeňské dálnice D5 na brněnskou D1. I přesto budou mnohé části okruhu do budoucna chybět. Na další budoucnost okruhu se deník E15 zeptal Františka Lehovce z Fakulty stavební ČVUT v Praze.

* E15: O sporech, kudy vést trasu dálnice na severu Prahy, v okolí Suchdola a Březiněvsi, se popsaly stohy papíru a spor není stále rozhodnut. Ale proč se nic neděje na druhém břehu Vltavy směrem k Satalicím? Čeká se na rozlousknutí výše zmíněného sporu čili až bude jasné, kde dálnice vedoucí od Ruzyňského letiště překročí Vltavu?

Asi ano, i když nevím proč. Než bude tento problém rozhodnut, je možné udělat spoustu technických studií proveditelnosti. Čili už dopředu řešit problémy, které výstavbu mezi Vltavou a Satalicemi čekají. I když chápu, že výstavba tohoto úseku není úplně primárním úkolem. Dají se řešit vyhledávací studie, kudy by bylo optimální trasu vést. Mnohé obce v trase nemají totiž ve svých územních plánech dálnici zanesenu. Čili je možné spoustě možných sporů do budoucna předejít, a získat tak náskok pro chvíli, kdy se začne stavba skutečně projektovat.

* E15: Proč se nic neděje v úsecích okruhu na východě Prahy?

Na této trase je méně problémů, protože trasa je již stabilizovaná. Navíc určitě vzniknou tlaky ze strany obcí jako Říčany a Kolovraty. Po dokončení okruhu na druhé straně dálnice D1 přicházející od Radotína je zasáhne daleko silnější tranzitní doprava. Podle mne by přípravy na úsecích spojujících brněnskou dálnici D1, hradeckou dálnici D11 až po Satalice a Běchovice mohly probíhat rychleji.

* E15: Praha měla mít dálniční okruh už dávno. Bude po svém definitivním dokončení ještě vůbec dopravě stačit? Zvláště když budou dokončeny další dálnice a tranzitní přeprava se může zvýšit?

Z této strany tak velké riziko nehrozí. V každém případě už tu okruh měl být před 40 lety. Spíše než k vyšší tranzitní dopravě bude hustota dopravních proudů růst proto, že každoročně přibývá aut zhruba o dvě až tři procenta v celé Evropě. Ze studií pak vyplývá, že celkem bez problémů by měl okruh sloužit alespoň dvacet let. Co bude potom, se teprve ukáže. Ale analogicky lze soudit podle dálnice D1, která má také už 25 let za sebou a na některých úsecích potřebuje nutně rozšířit. Takže lze předpokládat, že zvláště zatížené úseky bude nutno rozšířit o další pruhy. Ale asi ne celý okruh.

* E15: Má smysl projekt silničního okruhu procházejícího Středočeským krajem, který možná v této chvíli vypadá ještě jako hudba budoucnosti?

Má. Nejde o žádný nový nápad. I úvahy o něm trvají už několik desítek let. Říká se mu aglomerační okruh. O jeho významu nikdo nepochybuje. Pro spojení některých aglomerací a měst tohoto kraje je velmi důležitý. Například určitě pro spojení Kladna a Mělníka. Na jiných úsecích zase takový význam mít nemusí. V každém případě jeho výstavba v podobě nějaké kapacitnější silnice určitě odlehčí do budoucna i Pražskému okruhu.

Stav výstavby Pražské okruhu (R1)

Poděbradská – D11 – Českobrodská

V provozu od října 1984 (část) a listopadu 1993 Stavba začíná za mimoúrovňovou křižovatkou Chlumecká, prochází Horními Počernicemi, odkud směřují větve ve směru Poděbradská a dálnice D11, a končí za estakádou přes Počernický rybník na křižovatce Českobrodská, kde na ni zatím navazuje Štěrboholská radiála – do doby výstavby silnice Běchovice – D1.

Satalice – Běchovice (rozšíření)

Plánovaná realizace: červen 2011 – květen 2013 V prosinci 2008 byla zveřejněna EIA o rozšíření komunikace na šestipruh a dostavbu křižovatky v Horních Počernicích.

Běchovice – D1

Plánovaná realizace: září 2011 – listopad 2013 Od roku 2006 se vedou spory o vydání územního rozhodnutí. Stavba začíná za křižovatkou Českobrodská, vede východně od Dubče, v zářezu kolem Uhřiněvsi a Královic k Říčanům, estakádou přes údolí Nedkovického potoka a končí v Dobřejovicích před novým křížením s dálnici D1.

D1 – Vestec

Do provozu má být uveden v září Stavba začíná u Dobřejovic na křížení s dálnicí D1, vede jižně kolem obcí Osnice a Kocanda. Jižním obchvatem míjí Jesenici. Končí před mimoúrovňovou křižovatkou s plánovanou dálnicí D3 a silnicí II/101.

Vestec – Lahovice

Do provozu má být uvedena v září Stavba začíná u Jesenice na křižovatce s plánovanou dálnicí D3. Následují mimoúrovňové křižovatky Vestec a Písnice. V zářezu míjí Cholupice, následuje Komořanský tunel. Mostem překonává Vltavu a končí u Zbraslavi na křížení se silnicí I/4.

Lahovice – Slivenec

Do provozu má být uvedena v září Stavba začíná za mostem přes Vltavu před křížením Strakonické se silnicí I/4. Přes „radotínské“ údolí je trasa vedena vysokou estakádou. Za železniční tratí Praha–Plzeň následuje tunel Lochkov, dva mosty přes Slavičí údolí a Lochkovské údolí. Trasa se před Slivencem napojuje na již hotový úsek do Ruzyně.

Slivenec – Ruzyně

Otevřena postupně od září 1983 do října 2001 Stavba začíná před mimoúrovňovou křižovatkou Slivenec s Barrandovskou spojkou. Odtud vede kolem Řeporyjí do Třebonic, kde je přístup na dálnici D5. Pokračuje kolem Zličína do Řep, kde se kříží se silnicí R6. Následuje estakáda směřující k mimoúrovňové křižovatce Ruzyně s ulicí Evropská. Stavba končí napojením na stávající silnici I/7. Do ledna 2011 bude v rekonstrukci úsek Slivenec – Třebonice, stejně jako křižovatky Ořech a Chrášťany.

Ruzyně – Březiněves

Plánovaná realizace: 2013 – 2016 V červenci 2008 bylo vydáno územní rozhodnutí, proti kterému byla podána odvolání. Rozhodnutí pro úsek Suchdol – Březiněves ministerstvo pro místní rozvoj zrušilo a vrátilo k novému projednání. Stavba začíná za ulicí Evropská a vede ke křížení s rychlostní silnicí R7 u Přední Kopaniny. Míjí Nebušice a pokračuje do Horoměřic a Výhledů. Kolem Suchdola prochází hloubeným tunelem a pokračuje obloukovým patrovým mostem přes údolí Vltavy. Následují dva tunely k Čimicím a most přes Drahanské údolí. Trasa končí na křížení s Proseckou radiálou u Březiněvsi.

Březiněves – Satalice

V únoru 2001 byla předložena EIA. Její projednávání však bylo pozastaveno, dokud se nerozhodne o definitivní trase v úseku Ruzyně – Suchdol – Březiněves. Stavba v Březiněvsi míří do Třeboradic a mezi Miškovice a Mírovicemi prochází k Přezliticím a Vinoři. Stavba končí u Satalic na křížení s rychlostní silnicí R10 a Vysočanskou radiálou.

Pramen www.dalnice.cz