Rejdaři osočili stát z mrhání peněz

„Paradoxní je, že při zvedání labských mostů se dohoda v případě jejich podjezdné výšky dodržuje, ale v případě ponoru ne,“ sdělil včera Milan Raba z Československé plavby labské (Čspl). Zvedání mostů bez dostatečného ponoru podle něj rejdařům nepomůže.

Ministerstvo dopravy jako zástupce státu čelí zatím útokům rejdařů úspěšně. Ti podali čtyři žaloby, ve kterých se domáhají 2,1 miliardy korun. Dva různí soudci okresního soudu Prahy 1 se v prvoinstančním řízení postavili na stranu státu s tím, že dohoda AGN není závaznou právní normou.

Těsně před vánočními svátky má vynést verdikt další soudce tohoto soudu, přičemž čtvrtý arbitr soudní řízení ještě nenařídil.

„Existuje šance, že zbylí soudci budou mít jiný právní názor. V každém případě se odvoláme,“ uvedl právní zástupce rejdařů Aleš Pejchal. Rejdaři jsou připraveni obrátit se i na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Zvažují i stížnost k Evropské komisi kvůli diskriminaci vodní dopravy v ČR oproti železniční a silniční.

„Soudci rejdařům řekli, že oni jsou těmi, kdo musí dodržovat přípustný ponor v zájmu bezpečnosti plavby a ne vyžadovat po státu soustavný ponor 2,5 metru,“ řekl Jakub Ptačinský z ministerstva dopravy. „Výhledově je efektivně dosažitelná hloubka pro ponor 2,2 metru na celé Labsko-vltavské vodní cestě,“ sdělil Václav Straka z Ředitelství vodních cest. U mnoha plavebních komor nelze bez rozsáhlých úprav a přestaveb dosáhnout ponoru, který požadují rejdaři, dodal.

Jádro sporu

Rejdaři se snaží soudy přesvědčit, že Evropská dohoda o vnitrozemských vodních cestách AGN je pro ČR závazná. Tím pádem je závazné i ustanovení o 2,5metrovém ponoru na Labi a Vltavě. Protože ale stát stanovený ponor neumožňuje, omezuje jejich podnikání a způsobuje jim škody. Druhá strana operuje s tím, že dohoda je pouze koordinovaným plánem, který obecně říká, o co budou státy usilovat v lodní dopravě.