Rusko láká Čínu na „studenou Hedvábnou stezku“

Rusko láká Čínu na „studenou Hedvábnou stezku“
9. prosince 2015 • 13:21
Rusko pozvalo Čínu k účasti na projektu Severní námořní cesty. Peking by měl Moskvě pomoci například při stavbě železnice směřující k přístavům na severu země. Čína přitom o větší vliv v Arktidě dlouhodobě usiluje.

„Ucelený rozvoj Severní námořní cesty zajistí bezpečnou lodní dopravu domácího i zahraničního nákladu po celý rok,“ prohlásil na Arktickém fóru ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin. „Máme pro to všechny potřebné technologie,“ řekl. Čína podle něj už o „studenou Hedvábnou stezku“, jak Rogozin projekt nazval, projevila zájem.

Rogozin zdůraznil, že rozvoj námořní trasy podél severních břehů Ruska se neobejde bez velkých investic do přístavů a moderních navigačních a komunikačních systémů. Rusko v Arktidě celkem v příštích pěti letech investuje 222 miliard rublů, uvedl dříve vicepremiér, který řídí arktické aktivity Ruska.

Námořní trasy Severním ledovým oceánem

Námořní trasy Severním ledovým oceánemNámořní trasy Severním ledovým oceánemAutor: Bremenports

Námořní cesta Arktidou ze severu Číny do nizozemského Rotterdamu je oproti obvyklé trase přes Suezský průplav o několik dní rychlejší. Moskva chce objem nákladu putujícího severní trasou zvýšit ze současných čtyř milionů tun na 80 milionů tun během příštích 15 let.

Blízko Arktidě

Čína se dlouhodobě snaží v Arktidě získat větší vliv, a to nejen kvůli perspektivě námořní zkratky do Evropy. Pekingu byl předloni po dlouhém úsilí udělen status pozorovatel při Arktické radě, během listopadové konference o Arktidě v Rejkjavíku čínský ministr zahraničí Wang I mluvil o své zemí jako „státu blízkém Arktidě“ a zdůrazňoval historické vazby Číny na region, protože v roce 1925 Peking podepsal Špicberskou dohodu.

Zájem o větší využití Severní námořní cesty dala už v létě najevo čínská rejdařská společnost COSCO. Ta v červenci poslala severní trasou do Evropy jednu loď a zástupci firmy se nechali slyšet, že „zvažuje pravidelnější plavbu mezi Evropou a Asii po Severní námořní cestě“. Zatím neúspěšně se čínské společnosti pokoušejí získat přístup k nerostnému bohatství v Grónsku. Mezitím Peking posiluje diplomatické styky s Rejkjavíkem.

Přivést čínské firmy do Arktidy se pokouší i Rosněfť. Ruský státní těžař ropy v září podepsal dohodu s China Oilfield Services Limited na společném průzkumu ložiska v Ochotském moři a o společných projektech jedná podle agentury Ria Novosti s dalšími čínskými investory.

Šest nových základen

Ještě před civilní infrastrukturou se v Arktidě posiluje ruská armáda. Ta podle agentury TASS nyní dokončila stavbu šesti základen na arktických ostrovech a severních březích ruské pevniny. Na začátku příštího roku je obsadí „stovky ruských vojáků“, uvedl zdroj TASS.

Celkem chce Rusko v Arktidě otevřít 16 přístavů, 13 letišť, deset stanovišť záchranářů a deset stanic protivzdušné obrany. Některé z nich poslouží i obchodním lodím.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!