Rychlá železnice vyjde na půl bilionu, povozíte se ale nejdříve za 18 let | E15.cz

Rychlá železnice vyjde na půl bilionu, povozíte se ale nejdříve za 18 let

Jan Šindelář

Pokud se stát pustí do výstavby rychlostních tratí, svezou se na nich Češi nejdříve v roce 2035.

Stát bude muset v příštích letech investovat stovky miliard korun, pokud bude chtít alespoň trochu srovnat krok s moderním železničním světem. Vyplývá to z materiálu ministerstva dopravy k vysokorychlostní železnici, který má deník E15 k dispozici. Dokument naznačuje nejen náklady, ale třeba i jízdné v superrychlých vlacích.

To by se například mezi Prahou a Brnem mělo pohybovat na úrovni 257 korun, což je zhruba stejně jako základní jízdné v dnešním vlaku. Další čísla už jsou ale o poznání hůře představitelná. Jen páteř vysokorychlostní železnice v délce zhruba šest set kilometrů vychází při střízlivém odhadu na 500 miliard korun, při zahrnutí rezervy na pokrytí rizik se účet vyšplhá na téměř 650 miliard v cenách loňského roku.

RegioJet končí s vlaky mezi Bratislavou a Košicemi, stěžuje si na zásahy státu

To je v průměru více než miliarda na kilometr. Za to by se postavily rychlotratě mezi Prahou a Drážďany, Prahou a Brnem plus několik kratších úseků, například tunel z Prahy do Berouna a trať z Ostravy do Přerova. Nejdražší by přitom byla přestavba pražského uzlu, kde náklady na jeden kilometr činí čtyři miliardy, přestavět by se musel i uzel Brno.

Za klíčové označuje studie spojení mezi Prahou a Brnem, první na řadě by ale byla vysokorychlostní trať z Prahy do Lovosic. Ta v dokumentu slouží jako modelový příklad. V příštích dvou letech by měla být dokon- čena studie proveditelnosti, první cestující by se pak svezli kolem roku 2035. To ukazuje na neustálé oddalování plánů na výstavbu vysokorychlostní železnice v tuzemsku, neboť zmíněný úsek je zahrnut do základní evropské sítě, která má být hotova do roku 2030.

Z Číny jede první nákladní vlak do Londýna. Nová Hedvábná stezka startuje

Ministerstvo zároveň poukazuje na fakt, že na rozdíl od dálnic dostává vysokorychlostní trať smysl až v okamžiku úplného dokončení mezi cílovými městy. Úřad navíc důsledně pracuje s pojmem rychlá spojení, což je mix plnokrevných vysokorychlostních tratí pro rychlosti přes 300 kilometrů v hodině (zmíněná páteř), běžných nových tratí pro dvousetkilometrovou rychlost (například Brno–Přerov) a vylepšených dnešních tratí.

Dokumentem by se měla v březnu zabývat vláda. „Tento dokument by nás měl posunout k tomu, že se stát ke stavbě nových tratí poprvé jasně přihlásí a přejde od teorií k jejich reálné přípravě,“ sdělil deníku E15 ministr Dan Ťok.

Střecha hlavního nádraží se prodraží, rekonstrukce stála už 574 milionů

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!