Slovensko navzdory připomínkám obnovuje železniční holding

Do konce května – dva týdny poté se konají parlamentní volby – musí ministerstvo dopravy připravit návrh zvláštního zákona. Železničná spoločnosť Slovensko (ZSSK) zajišťuje přepravu osob, Železničná spoločnosť Cargo Slovakia (ZSSK Cargo) je nákladním přepravcem a správcem infrastruktury jsou Železnice Slovenskej republiky (ŽSR) – v současnosti fungují zcela samostatně.

Ještě letos má zvláštní zákon umožnit založení holdingu Slovenské železnice, v roce 2011 se ZSSK a ZSSK Cargo majetkově i personálně propojí (ŽSR se připojí pouze personálně). V poslední etapě pak vznikne akciová společnost Slovenské železnice.

Podle PMÚ jde slučování proti směrnicím Evropské komise. Úřad upozornil slovenskou vládu, že komise vede proti Německu a Rakousku správní řízení právě kvůli existenci stejného holdingu.

Ministr dopravy Ľubomír Vážny nedokázal na tiskové konferenci zdůvodnit ekonomický přínos spojení, ale tvrdí, že holding umožní lepší strategické řízení a odstraní duplicitní činnosti. Současně prohlásil, že všechny tři společnosti budou mít oddělené účetnictví a nedojde k propojení správce železniční sítě s dopravcem, tedy Slovensko nebude mít problémy s Evropskou komisí.

Jenže PMÚ se obává křížových dotací a toho, že holding znemožní vstup konkurence na slovenské železnice.
V zájmu liberalizace trhu v roce 2002 vláda Mikuláše Dzurindy rozdělila státní železnice na dvě společnosti – ŽSR a ZSSK – a o tři roky později se od osobní přepravy v ZSSK oddělila nákladní doprava a vzniklo ZSSK Cargo. To chtěla tehdejší vláda prodat, ale privatizaci stopla v roce 2006 nová vláda Roberta Fica.

V roce 2008 tehdejší český premiér Mirek Topolánek a jeho slovenský protějšek Robert Fico jednali o vytvoření společného česko-slovenského nákladního přepravce, který by se tak stal druhým největším v Evropě – za Deutche Bahn a před polským PKP Cargo. Byla to i reakce na odkoupení maďarských železnic rakouskými státními dráhami. Praha s Bratislavou se tak chtěly pokusit získat zásadní podíl na transportu zboží z Asie do Evropy.

K propojení českého a slovenského železničního carga zabránil nesouhlas slovenské strany s pozdější privatizací, jak to navrhovala česká strana. Současně nedošlo ani k dohodě o majetkových podílech. Česko chtělo 57 procent ve společnosti, premiér Fico chtěl rozdělit podíly v poměru 50:50.

Autor je spolupracovníkem redakce