Stát chce vytlačit haly a logistická centra z okraje Prahy na venkov
Zdražení poplatků za vynětí pozemků ze zemědělského půdního fondu má za cíl, kromě omezení výstavby fotovoltaických elektráren, vytlačení developerů budujících sklady, logistická centra a nežádoucí městskou zástavbu dále od velkých měst, zejména Prahy, směrem na venkov. Vyplývá to ze společného plánu ministerstva zemědělství a ministerstva životního prostředí.
Podle ministra zemědělství Ivana Fuksy (ODS) je ke zdražení motivuje to, že každý den přichází ČR o pět hektarů zemědělské půdy. Nyní je nejdražší vynětí půdy z národních parků a chráněných oblastí. Čím blíže městům, tím je levnější. Ministerstva nyní chtějí tento poměr obrátit.
„Chceme motivovat investory, aby v takové lokalitě, kde nemůžete investovat, stavět tovární haly, obchody, hypermarkety, aby šli dále do regionu,“ uvedl Fuksa.
Nyní stát ročně inkasuje za poplatky za vyjmutí z půdního fondu tři až čtyři miliardy ročně, po změně by to mohlo být asi o miliardu více.
Přesunout projekty dále na venkov ale podle analytika realitní poradenské společnosti King Sturge Ondřeje Novotného není jednoduché. O umístění projektu rozhoduje především dopravní infrastruktura v daném místě, nejlépe napojení na dálnici.
„Další nevýhodou je dopravní dostupnost pro pracovníky,“ řekl deníku E15 Novotný. V logistických centrech sídlí také často i vedení těchto firem a otázkou je, zda by chtělo dojíždět každý den třeba z Prahy či jiného velkého města desítky kilometrů.
Omezí i solární elektrárny
Důsledkem zvýšení poplatků za vyjmutí půdy z půdního fondu je snaha zabránit výstavbě dalších slunečních elektráren. Stát tak tlačí na to, aby nadále vznikaly zejména na střechách objektů. Podle analytiků by zvýšení poplatků za vynětí půdy mohlo přimět investory k většímu využívání brownfieldů.
