Ťok chce nalít čtrnáct miliard do vodní dopravy, velké lodě by proplouvaly Prahou až do Radotína | E15.cz

Ťok chce nalít čtrnáct miliard do vodní dopravy, velké lodě by proplouvaly Prahou až do Radotína

Ťok chce nalít čtrnáct miliard do vodní dopravy, velké lodě by proplouvaly Prahou až do Radotína
ilustrační
• 
ZDROJ: Reuters

ČTK

Do rozvoje vodní dopravy v Česku by se do roku 2023 mělo investovat zhruba 14 miliard korun. Předpokládá to koncepce vodní dopravy, kterou v pondělí projedná vláda. Materiál předkládaný ministerstvem dopravy předpokládá prodloužení vltavské a labské vodní cesty na 338 kilometrů. Velké nákladní lodě by tak mohly proplouvat Prahou až do přístavu v Radotíně, na Labi by pak končily v Pardubicích. Mezi nejvýznamnější stavby patří známé jezy na Labi v Děčíně a Přelouči, lodní zdvihadla na Orlické a Slapské přehradě nebo výstavba nové plavební komory na pražském Smíchově.

"Vypadá to jako vysoké číslo. Nicméně jsou to všechno projekty, které sektor vodní dopravy potřebuje, k tomu, aby se stabilizoval," řekl mluvčí Ředitelství vodních cest (ŘVC) Jan Bukovský.

Pokud se zmíněné investice podaří uskutečnit, vltavská a labská vodní cesta se zbaví všech úzkých hrdel, které v současnosti ohrožují konkurenceschopnost lodní dopravy vůči silniční a železniční dopravě. Kromě nákladní dopravy jde také o významné projekty pro rozvoj osobní lodní dopravy, která je významnou součástí turistického ruchu.

Největší částku, kolem čtyř miliard korun, představuje výstavba jezu v Děčíně, který má zvýšit hloubku Labe v přeshraničním úseku mezi státní hranicí a Děčínem. O půl miliardy korun méně by podle Bukovského měly přijít další úpravy Labe u Přelouče. Stejnou částku si pak vyžádá výstavba zdvihadel pro rekreační lodě na vltavských přehradách.

Dolínek: V Praze nechci nákladní tranzitní dopravu ani náhodou

Další 1,6 miliardy korun ŘVC předpokládá využít na úpravy Vltavy před Prahou a v hlavním městě, kde jde primárně o přestavby mostů tak, aby zde mohly podplouvat objemnější lodě. Na 650 milionů korun pak připadá na stavbu nové plavební komory na Smíchově a dalších půl miliardy připadá na modernizaci takzvaného Baťova kanálu mezi Otrokovicemi a Rohatcem.

Největší plavidla, se kterými počítá modernizace vodních cest, jsou lodě s délkou do 137 metrů a s ponorem 2,2 metru. Tato plavidla by po roce 2023 měla bez problémů zajíždět na Labi do Mělníka a na Vltavě dále až k hlavnímu městu. Dále by až k Radotínu mohly pokračovat lodě do délky 110 metrů a 91 metrů dlouhá plavidla k Slapské přehradě. Na Labi mezi Mělníkem a Pardubicemi by podle koncepce měly bez potíží projet lodě dlouhé do 84 metrů s ponorem 2,2 metru.

Tatra ohromila automobilový svět: postavila unikátní osmikolku se všemi řiditelnými koly

V současnosti představuje lodní nákladní doprava pouze jedno procento všech nákladních přeprav v ČR. Důvodem je časté klesání hladiny řek, kvůli kterému nemohou lodě plout, a tedy i problém s délkou přeprav a nemožnost zaručit přesný termín dodání zboží. Rozvoj lodní dopravy tak předpokládá využití hlavně u přeprav, u kterých není rychlost nejdůležitějším faktorem. Ideálním řešením je tak podle koncepce svoz komunálního odpadu z velkých měst.

Například pražská Ústřední čistička odpadních vod denně vyprodukuje na 200 tun kalů, které jsou nyní odváženy nákladními vozidly. Využití lodní dopravy v tomto případě nahrává umístění čističky na Císařském ostrově, transport loděmi by ulevil dopravnímu provozu ve městě, uvedlo v materiálu ministerstvo dopravy.

Badatelé odhalili poklad, na dně Černého moře se skrýval ohromný hřbitov lodí

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!