Ťok plánuje šedesát kilometrů dálnic a urgentní opravu mostů v Ostravě

aktualizováno Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) letos začne či bude pokračovat ve stavbách 60 kilometrů dálnic a rychlostních silnic, z toho v průběhu roku 2015 dokončí 20 kilometrů. Podle ministra Dana Ťoka současně hrozí, že Česko letos nevyčerpá deset miliard korun z fondů EU na dopravní stavby. "Není prioritou vyčerpat vše, ale čerpat smysluplně," uvedl v ČT.

Řidice se nových úseků dálnic letos nedočkali.
4.1.2015 15:53   |  

Ťok uvedl, že by se měla zrychlit celková rekonstrukce dálnice D1 do Brna, o kolik let ale nechtěl upřesnit. „Třináct dalších úseků, které se budou teprve soutěžit, budou mít podmínku, že chci, aby se stavělo intenzivněji,“ řekl ministr. Stavět by se mělo sedm dní v týdnu, 24 hodin denně. „Je nepřijatelné, aby úseky byly věčně zavřeny a nikdo tam neviděl nikoho pracovat,“ doplnil. Zrychlení prací podle něj bude znamenat nárůst nákladů o zhruba deset až 15 procent. Podle dosavadních předpokladů by měla oprava skončit v roce 2020.

Prioritou je podle něj v letošním roce výstavba dalších dvou úseků jihočeské dálnice D3, dokončení ústecké dálnice D8 do Německa a obchvat Přerova na dálnici D1. V průběhu roku 2015 se otevře úsek rychlostní silnice R35 z Hradce Králové na Mohelnici a část rychlostní komunikace R6 do Karlových Varů u Lubence. „Chci stavět, ale jen věci, které dávají smysl, stavět pro to, aby se stavělo, smysl nedává,“ uvedl Ťok v pořadu Otázky Václava Moravce.

ŘSD čeká transformace

K budoucí podobě ŘSD ministr řekl, že tato státní příspěvková organizace nyní „musí začít fungovat ve formě, v jaké je“. Je třeba ale podle Ťoka začít pracovat na její transformaci. „První varianta je, že uděláme státní podnik s přípravou na to, že to přejde na státní akciovou společnost,“ sdělil ministr. Přeměnu ŘSD na státní podnik již loni připustil i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Postupná transformace je podle ministra nutná mimo jiné kvůli dořešení vlastnických vztahů k pozemkům pod 8000 kilometry silnic první třídy, které ŘSD spravuje. Ťok zmínil také potřebu „dobře ohodnotit“ manažery ŘSD poté, co byla v zákoníku práce zrušena možnost smluvních platů. Za „tristní“ označil to, že generální ředitel ŘSD může brát 80 tisíc korun měsíčně, přičemž rozhoduje o miliardách korun.

Eurovia má na řešení ostravských mostů dva týdny
Pokud stavební společnost Eurovia nezačne v určené době řešit problémy s mosty v Ostravě, kterým hrozí zřícení, stáhne stát její bankovní garance. Následně vypíše nové výběrové řízení na jejich opravu, řekl ministr dopravy Dan Ťok s tím, že by byl rád, aby stavební práce začaly nejpozději v dubnu. Mosty jsou sjezdy z dálnice D1 v Ostravě-Přívozu.
Dva mosty, které byly uvedeny do provozu před šesti lety, mají problémy s posunem nosníků, sesedáním materiálu a objevují se na nich praskliny. Kvůli tomu na ně ředitelství silnic zakázalo začátkem září vjezd kamionům a omezilo povolenou rychlost pro osobní auta.
„Situace je opravdu vážná. Mostům hrozí vážná destrukce, která může skončit až zřícením, pokud se něco neudělá,“ uvedl ministr. Ťok se dohodl s generálním ředitelem Ředitelství silnic a dálnic Janem Kroupou, že napíše Eurovii poslední dopis. „Chceme, aby Eurovia dostála svým záručním závazkům. Ona prostě ten most postavila a má dostát tomu, že když ten most vykazuje vady, tak jej má napravit,“ řekl ministr. Dodal, že jestli Eurovia do 14 dnů (po odeslání dopisu) nárok neuzná, využije práva stáhnout bankovní garance, které však dnes dosahují zhruba jen 350 tisíc korun. Ministr následně vypíše výběrové řízení na opravu mostů a náklady bude vymáhat na Eurovii v arbitráži. „My vypíšeme výběrové řízení na to, aby se mosty opravily co možná nejdříve a budeme řešit tu finanční stránku posléze,“ naznačil ministr své plány. Celá stavba obou mostů stála zhruba 200 milionů korun. „Já nepředpokládám, že jejich oprava bude vyžadovat nové postavení,“ naznačil možný finanční strop stavby. „Já bych rád, aby stavební práce začaly nejpozději v dubnu,“ uzavřel Ťok. Podle Eurovie je důvodem současného nerovnoměrného pohybu mostních opěr a praskání konstrukce navezení nevhodného materiálu do okolních násypů. Konkrétní materiál, takzvaný studený odval, požadovalo ŘSD, uvedla již dříve firma.

ŘSD loni podle mluvčího ministerstva dopravy Tomáše Neřolda hospodařilo s rozpočtem 39 miliard korun, z toho vyčerpalo 25 miliard korun. V Operačním programu doprava (OPD I.), kde se letos nedočerpá deset miliard korun, bylo pro dopravní stavby v tuzemsku určeno 147 miliard korun.

Evropské peníze z tohoto období je možné použít pouze na stavby, které budou dokončeny do konce roku 2015. Čerpání evropských dotací podle ministra brzdí nepřipravenost projektů. V roce 2014 podle něj bylo ze Státního fondu dopravní infrastruktury plánováno na přípravu staveb 2,5 miliardy korun, vyčerpalo se ale 1,3 miliardy korun. „To je nepřijatelné,“ tvrdí Ťok. 

Vrátí se kamiony k dálničním známkám?

Mezi další úkoly, které bude muset ministerstvo řešit, patří uzavření tendru na nového provozovatele mýtného systému. Pokud se to do konce roku 2016 nepodaří, vrátí se ministerstvo dopravy k dálničním známkám pro kamiony, uvedl ministr. Smlouvy se současným provozovatelem, firmou Kapsch, podle ministra není možné prodloužit.

„Neexistuje právní situace nebo právní konstrukce, kdybysme to mohli udělat,“ řekl Ťok. Věří nicméně, že se tendr podaří zvládnout i po zrušení soutěže na projektového manažera pro mýtný systém z konce loňského roku. Poradce pro zadání tendru podle něj není nepotřebný. Tendr na nového provozovatele mýtného systému by ministr rád vypsal do letošního druhého čtvrtletí, jak uvedl už po svém nástupu do funkce.

Příprava obří soutěže na desetiletý provoz mýta po skončení dosavadní smlouvy se společností Kapsch k 31. prosinci 2016 nabrala za Ťokových předchůdců zpoždění. Podle Ťoka se ale tendr stále dá stihnout. „Chystáme i plán B. Kdyby se to nestihlo, tak prostě vydáme znova dálniční známky pro kamiony. Doufám, že to je varianta, kterou nebudeme muset dělat,“ uvedl ministr.

Zakázku chce získat i SkyToll

Mýtný systém na zhruba 1300 kilometrech dálnic, rychlostních silnic a 180 kilometrech silnic první třídy provozuje Kapsch na základě desetiletého kontraktu. V Česku se elektronické mýtné vybírá od roku 2007. Předloni se vybralo 8,55 miliardy korun. Z vybraného mýtného náleží firmě Kapsch a jejím subdodavatelům 18 až 20 procent.

Kapsch patří mezi zájemce o další provozování mýtného systému, dodatek ke stávající smlouvě mu zajišťuje právo budovat další mýtné brány i v roce 2017. Do soutěže se chce přihlásit také společnost SkyToll, která provozuje systému výběru elektronického mýta na Slovensku. Na rozdíl od mikrovlnného systému v ČR provozuje SkyToll kombinovaný systém využívající satelity, mobilní sítě a mikrovlnné mýtné brány. Tvrdí, že by mýtné v ČR vybírala levněji než Kapsch.

Projektový manažer mýtného systému měl podle ministerstva dopravy pod vedením Ťokova předchůdce Antonína Prachaře (ANO) zpracovat analýzu technologického vývoje v této oblasti v příštích deseti letech a jeho možné využití v systému výběru mýtného. Měl vypracovat zadávací dokumentaci k tendru na provoz mýta. Výběr projektového manažera už měl vítěze, ministerstvo ale koncem listopadu připustilo námitku vyloučeného uchazeče.


Čtěte také:

Řidiči se v roce 2014 nedočkali jediného kilometru nové dálnice

Rekonstrukce D1 pokračuje. Úseky, které napadli ekologové, mají povolení

Přetížená dálnice D11 bude mít u Prahy šest pruhů, ŘSD chystá rozšíření

Autor: čtk

Komentáře

Čtěte také

Schäuble si opět vzal na paškál nízké úrokové sazby v eurozóně

Schäuble si opět vzal na paškál nízké úrokové sazby v eurozóně

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble opět podrobil kritice nízké úrokové sazby Evropské centrální banky (ECB). V rozhovoru s německým listem Frankfurter Allgemeine… více

Mobilní web