Bankovní byznys zažil rekordní pololetí, přelom v ziskovosti se ale nekoná

Bankovní byznys zažil rekordní pololetí, přelom v ziskovosti se ale nekoná
1. srpna 2016 • 06:17
Domácí peněžní ústavy vydělaly za prvních šest měsíců o sedm miliard korun více než za stejné období loni, většinu z této sumy ale tvořily tržby z prodeje podílů v platební asociaci Visa Europe.

České banky zažily rekordní pololetí, během prvních šesti měsíců letošního roku vydělaly podle předběžných dat ČNB rovných 44 miliard korun. To je o 19 procent více než za stejné období loni a takřka stejně jako za celý předkrizový rok 2008.

Revoluce v ziskovosti bankovního byznysu se přesto nekonala, výsledky českých bank totiž nafoukl prodej podílů v platební asociaci Visa Europe. Jen pět největších českých bank si díky tomu přilepšilo až o čtyři miliardy korun.

Americká Visa oznámila záměr koupit svůj evropský protějšek v listopadu loňského roku, až letos ale s členskými bankami včetně tuzemských finalizovala nákupní ceny jejich podílů. Podle zdrojů deníku E15 z bank zúčtovaly domácí finanční domy zisk z prodeje podílů ve Visa Europe ve druhém čtvrtletí, a jednorázovým ziskem tak podstatně vylepšily své pololetní výsledky.

V případě České spořitelny, Komerční banky a ČSOB dosáhne výnos z prodeje vysokých stovek milionů korun. Každá z těchto bank podle výročních zpráv ocenila ke konci loňského roku svůj podíl ve Visa Europe na sumy mezi 700 miliony a necelou miliardou korun.

Visa Europe prodávají tisíce podílníků
Americká Visa oznámila akvizici Visa Europe počátkem listopadu loňského roku. Za platební asociaci nabídla zhruba třem tisícům jejích evropských podílníků vydávajících karty Visa při splnění určitých podmínek dohromady 21,2 miliardy eur. Evropská Visa zahrnuje přes 500 milionů kartových účtů a loni přes ni prošlo více než 16 miliard transakcí. V roce 2014 dosáhla Visa Europe zisku 220 milionů eur.

Letošní dojednání konečných cen ale mohlo podle zasvěcených zdrojů tyto částky ještě navýšit. „Prodej podílů mohl být rozhodující pro růst pololetních bankovních zisků,“ uvádí ekonom Cyrrusu Marek Hatlapatka.

Oproti loňsku vzrostly o sedm miliard korun, i bez započtení Visa efektu tak byznys českých bank narostl. „Až na výjimky zlepšující se kvalita aktiv, solidní růst úvěrové aktivity a pokles plateb do regulatorních fondů více než převáží pokračující pokles úrokových výnosů a příjmů z poplatků. Většinu bank po dlouhé době čeká rekordní čtvrtletí,“ uvádí analytik Patria Finance Ondřej Koňák.

Samotné banky se ke svému hospodaření odmítly do okamžiku oficiálních výsledků vyjádřit. Své výsledky odkryjí domácí banky během nadcházejících týdnů, už ve středu odstartuje výsledkovou sezonu Komerční banka, v pátek publikuje pololetní výsledky i Česká spořitelna. Rekordní byl doposud pro české banky loňský rok.

Domácí peněžní ústavy vydělaly o pět procent více než v roce 2014 a s bezmála 66 miliardami si přišly na nejvyšší profit v české finanční historii.

Pololetní zisky českých bankPololetní zisky českých bankAutor: E15

Matky českých bank jsou v hodnocení ECB u dna

Celkově jsou banky v eurozóně podle regulátora v lepší kondici než při posledním testu v roce 2014, výsledky většiny bank ale nebyly publikovány.

Matky největších českých bank se ve výsledkové listině zátěžových testů evropských finančních domů ocitly mezi posledními. Mezi dvanáctkou nejhůře hodnocených bank kontinentu vyjmenoval Evropský bankovní úřad (EBA) mateřské společnosti hned čtyři z pěti lídrů tuzemského bankovního byznysu. Celkem prošlo testem 107 evropských bank, konkrétní výsledky 56 z nich však evropský regulátor nezveřejnil.

Z evropských bank s vazbou na český trh se na chvostu soupisky objevila jména jako Erste Group, Société Générale, UniCredit, či Raiffeisen. Celkově si prý vedou evropské banky lépe než při posledním testu v roce 2014, ekonomové ale přesvědčení EBA mnohdy sdílejí jen s výhradami.

ECB schválila záchranu nejstarší banky světa

„Posun k lepší či horší situaci je individuální a mezi bankami i jednotlivými zeměmi jsou viditelné značné rozdíly. Celková hodnota jednoho bilionu eur problémových úvěrů je navíc stále vysoká,“ uvádí hlavní ekonomka České bankovní asociace Eva Zamrazilová.

Z veřejných testů zcela vypadly řecké a portugalské banky. Právě peněžní ústavy v Aténách ještě před Itálií vévodí nelichotivým evropským žebříčkům zemí s nejvyšším podílem špatných úvěrů. V jejich bankovních bilancích má být až kolem šestnácti procent nesplácených půjček.

Podle ekonomů jsou však obě ekonomiky příliš malé na to, aby dokázaly v Evropě rozpoutat bankovní krizi. Výsledky publikovala EBA v případě 51 bank, které reprezentují 70 procent aktiv kontinentálního trhu. Při posledním testu před dvěma lety publikoval evropský regulátor výsledky v případě 123 kontinentálních bank.

Nejhůře v letošních testech dopadla nejstarší fungující banka světa, italská Monte dei Paschi di Siena, jejíž existenční problémy jsou však dlouhodobě známy. Za italským ústavem následovaly irská Allied Irish a rakouská Raiffeisen.

Niedermayer: Bankám škodí stagnující ekonomika

Europoslanec Luděk NiedermayerEuroposlanec Luděk NiedermayerAutor: Michael Tomeš, E15

Přestože jsou zátěžové testy jen jedním z nástrojů, kterak posoudit kondici bank, a jejich závěry nelze přeceňovat, oproti předkrizovému období si kontinentální bankovnictví stojí podstatně lépe, říká ekonom a poslanec Evropského parlamentu za TOP 09 Luděk Niedermayer.

Do jaké míry odrážejí výsledky zátěžových testů skutečnou kondici evropského bankovnictví?

Zátěžové testy jsou pouze jednou z cest, jak posoudit odolnost bank, a tedy jejich schopnost dobře fungovat i za horších podmínek. Zavedení tohoto nástroje vítám, neboť příliš sofistikovaný systém regulace Basel 2 se během krize ukázal jako málo funkční. Jednodušší logika stres testů mi proto dává smysl. Není však dobré, pokud jsou jejich výsledky přeceňovány, A to jak ty negativní, tak pozitivní.

Výsledky tvrdí, že oproti testům z roku 2014 se odolnost evropských bank zvýšila. Souhlasíte s tím?

Ano. Nový systém regulace zásadně zvýšil požadavky na množství i kvalitu kapitálu a banky je postupně začaly plnit. Ve zprávě je často zmiňováno, že například Deutsche Bank by u sledovaného negativního scénáře klesl kapitál na 7,8 procenta. A vypadá to jako jeden z horších výsledků.

Přitom před krizí za předcházející regulace mnoho bank nemělo tolik kvalitního kapitálu ani bez zátěžového scénáře, a to navíc v situaci, kdy bankám přál vývoj ekonomiky.

V desítce nejhorších bank se objevily jen dvě z Itálie. Znamená to, že italský bankovní sektor na tom až tak špatně není?

Dlouhodobě stagnující ekonomika fungování bank velmi komplikuje. Monte dei Paschi di Siena nezvládla svůj růst a fúze, některé malé banky, kterých je tam hodně a jejichž ziskovost nepokrývá náklady a rizika, mohou mít rovněž problémy najít místo na trhu.

Ale věřím, že kombinace nových požadavků na kapitál a zapojení ECB do dohledu znamenají, že bankovní sektor jako celek i v Itálii funguje a fungovat bude.

V zátěžových testech zrovna nezazářily zahraniční matky českých dcer. Spíše naopak. Domníváte se, že se to může nějak odrazit na jejich vzájemném vztahu?

Neplatí, že když některá banka figuruje ve výsledcích dole, že je to nebezpečná nebo špatná banka. Matky českých bank působí často v zemích, které na tom nejsou ekonomicky nejlépe.

Navíc často má skupina účast i v ekonomikách, které jsou na tom vysloveně špatně, především na východ od nás. I tak si ale myslím, že tyto banky jsou kapitálově dobře vybavené, a proto nebude problém, aby jejich české dcery bez omezení financovaly rozvoj naší ekonomiky.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!