Bankovní zisky v eurozóně stále více závisejí na poplatcích

Bankám v eurozóně chřadne tradiční úvěrový byznys, stále více se tak ve svém podnikání spoléhají na poplatky. Ty v řadě evropských zemí loni dosáhly více než třetinového podílu na celkových výdělcích bank. Hovoří o tom říjnová zpráva Evropské centrální banky (ECB) mapující stav finančního sektoru v zemích se společnou měnou. Za proměnou bankovnictví stojí podle expertů chabá ekonomická kondice eurozóny i samotná politika ECB orientovaná na levné peníze.

Ilustrační foto
15.10.2014 6:27   |  

„Po čtyřech letech propadů bankovních příjmů v řadě se situace loni obrátila, a to především díky výnosům z poplatků a provizí. Úrokové inkaso naopak setrvale klesá, stejně jako celkové zisky bank,“ uvádí říjnový report ECB. Podíl poplatků na provozním zisku bank je tak nejvyšší od roku 2008, kdy naplno propukla finanční krize. Poplatkový kanál bankovního byznysu získal na důležitosti zejména kvůli chatrným hospodářským vyhlídkám eurozóny, a tím i nízkému zájmu domácností i firem o půjčky.

„Extrémně nízké sazby a slabý úvěrový trh snižují význam úrokových příjmů v tržbách bank. Naopak oživení obchodní a platební aktivity bankovních klientů zhruba od podzimu loňského roku vede k většímu počtu zpoplatněných transakcí, a tím i k růstu výnosů bank z těchto operací,“ uvádí Petr Hlinomaz z BH Securities. Podle ECB slouží poplatky i jako efektivní náplast na klesající kvalitu úvěrových portfolií bank. Podíl nesplácených půjček totiž loni dosáhl takřka 15 procent, tedy více než trojnásobku stavu z roku 2008.

V průměru se na výdělcích bank v eurozóně podílí poplatky zhruba čtvrtinou, některé země však toto číslo významně převyšují. Příkladem může být novopečený člen eurospolku Litva, kde poplatky tvoří bezmála 40 procent provozního zisku bank. Nejméně naopak inkasují finančníci v Řecku či Nizozemsku, kde se poplatky na zisku podílejí přibližně jednou pětinou.

Tradiční výdělky bank z poskytování úvěrů krátí i zavedení přísnějších regulačních pravidel. „Zvýšené požadavky na kapitál mění podobu bankovních bilancí a vedou k poklesu úrokových marží, jejich příznivý vliv na výsledovku tak slábne,“ uvádí Marek Hatlapatka z Cyrrusu.


Čtěte také:

Banky přitápějí pod hypotečním kotlem. Úroky opět míří dolů

Banky se začínají prát o financování českých realit

Autor: Jaroslav Bukovský

Komentáře

Čtěte také

Číňané dohodli další investice v Africe za sedmnáct miliard dolarů

Číňané dohodli další investice v Africe za sedmnáct miliard dolarů

Čínské podniky a bankovní domy se předběžně dohodly se svými protějšky z Afriky na spolupráci v oblasti infrastruktury, energetiky nebo informačních technologiích. Hodnota… více

Mobilní web