Banky bojují o poplatek, může to skončit uzamčením bankomatů | E15.cz

Banky bojují o poplatek, může to skončit uzamčením bankomatů

Banky bojují o poplatek, může to skončit uzamčením bankomatů
25. července 2015 • 19:00
V Česku se možná schyluje k dalšímu „boji o poplatky“. Nepůjde tentokrát o spor klientů a bank, ale vzájemný střet bank, které pouze vydávají karty, a bank, které provozují bankomat. Zároveň je nutné počítat i s karetními společnostmi, firmou MasterCard (MC) a asociací Visa. Jádrem sporu, který podle bankéřů způsobil právě dlouholetý duopol MC a Visy na českém trhu, je neshoda nad výší poplatku za transakci kartou na bankomatu.

Tento poplatek sice banky, jimž bankomaty patří, inkasují od bank, kterým patří karty klientů, jeho výši ale stanovují právě MasterCard a Visa. A právě tento poplatek začíná být tak nízký, že by nemusel pokrýt i základní režijní náklady na provoz bankomatu - banky se tak bojí, že na celé službě začnou prodělávat. Loni stejná situace v Polsku vyvrcholila jednostranným uzamčením bankomatové sítě. Ve hře je však více scénářů.

Kolik stojí bankomat

Mezibankovní poplatek za použití bankomatu historicky sloužil k pokrytí nákladů banky na pořízení samotného bankomatu, platbu pronájmu za místo, kde bankomat stál, úhradu energií či pravidelného závozu bankovkami a samozřejmě nějakou tu marži. I díky tomu mohla česká bankomatová síť za posledních několik let utěšeně růst. Ke konci loňského roku bylo dle statistik Sdružení pro bankovní karty v Česku instalováno 4480 ATM, z nichž si jen loni lidé 181,5milionkrát vybrali celkem 628,075 miliardy korun.

Při pronásobení s průměrnou aktuální výší poplatku pak lze dojít k sumě 1,6 až 2,5 miliardy korun, které jen za loňský rok bankomaty „vynesly“. Kolik z tohoto objemu by mohlo být v případě některého z níže popsaných scénářů „přehozeno“ na klienty, lze zatím těžko odhadovat.

počet bankomatů v Českupočet bankomatů v ČeskuAutor: euro

Jak týdeníku Euro potvrdilo několik různých zdrojů obeznámených s celou situací, diskuse se začíná přiostřovat hlavně kvůli schválené regulaci poplatků u platebních karet při transakci u obchodníka, která vstoupí v platnost na sklonku letošního roku. Zásadně totiž srazí příjmy bank z poskytování platebních terminálů obchodníkům a také kartovým vydavatelům MasterCard a Visa.

Právě v tomto okamžiku se z poplatku za transakci na bankomatu v rozvahách bank totiž stane mnohem významnější zdroj příjmu, než kterým doposud byl, a banky bude o to víc zajímat, co se v jejich bankomatové a karetní síti děje, a hlavně za kolik.

Magický poplatek

Historicky platila banka za to, že klient její kartou použil bankomat, který patřil jiné bance, zhruba pět korun. V průběhu devadesátých let byl poplatek zvýšen na 60 korun, čímž se vlastnictví bankomatů stalo obchodně zajímavým i pro další banky.

Od roku 2004 pak tento poplatek klesl na 30 korun, banky se však se vzniklou ztrátou vyrovnaly mimo jiné účtováním důvěrně známého poplatku za výběr z bankomatu. Kolem roku 2011 ovšem začaly bankovní poplatky upadat v nelibost a Mastercard se současně snažil agresivně získat tržní podíl u bank vydávajících karty. Poplatek čekala další revize.

K první změně došlo v roce 2012 ze strany MC, který tehdy stanovil, že poplatek u výběrů z bankomatu jeho kartami činí fixní část a procento z transakce, v průměru pak podle druhu karty kolem dvanácti až třiadvaceti korun celkem (vše se ale přepočítávalo kvůli zahraničnímu původu MC podle kurzu eura, a tak minimální hodnota konečného poplatku v některých případech mohla spadnout i k deseti korunám).

Počet karet MC
2012 2013 2014
4 518 514 4 878 428 6 016 301

Na to v roce 2013 reagovala ve spolupráci s Kartovým centrem České spořitelny asociace Visa a poplatek stanovila na svých fixních 14 korun. De-facto tak potvrdila jakési nové, aktuálně platné dno poplatku na základě vlastní nákladové analýzy provozu bankomatové sítě.

Snížení poplatku se MasterCardu z hlediska počtu jeho karet na trhu nakonec vyplatilo, na konci roku 2012 bylo podle dostupných statistik SBK na trhu zhruba 4,5 milionu karet s logem MC, o rok později 4,8 milionu, a na konci roku 2014 už šest milionů, což z něj poprvé v historii učinilo největšího vydavatele karet na českém trhu, kterému doposud vládla Visa. K tomuto růstu samozřejmě nedošlo jen kvůli snížení poplatku, ale jak v reakci shrnul sám šéf českého MC Miroslav Lukeš: „Byla to lepší cenová nabídka a marketing, máme jednoduše lepší produkt.“

Zvláštnost českého trhu

Nízká režie za výběry a rostoucí „protipoplatková nálada“ několika posledních let však měly další dopad: objevily se účty s „výběry zdarma“. Banky jejich poskytování často podmiňují jen tím, aby klienti byli aktivní.

Oněch deset až čtrnáct korun poplatku za výběr z bankomatu pak za klienty doplácely a dodnes doplácejí ze svého - vyplácí se jim to z hlediska PR udržení kroku s toxickým trendem bezpoplatkového bankovnictví a udržení dobrého vztahu s klientem, a navíc, je-li klient opravdu aktivní, mají z něj další příjmy. Jestli to tak však bude i v budoucnu, těžko odhadovat.

Možné scénáře vývoje blížícího se sporu bank a karetních vydavatelů na českém trhu:
1 - Banky přistoupí k přenášení poplatku na klienta

Vzájemný bankovní poplatek se zruší a vše bude platit klient. Vznikne nový „paušální poplatek za použití“ (surcharge), který nebudou platit banky, ale rovnou klienti samotní. Na ATM tak ještě před vložením platební karty a zahájením výběru hotovosti bude svítit, že „transakce na tomto bankomatu je zpoplatněna XY korunami“. Tento modus operandi již funguje v bankomatech zemí Beneluxu, v Německu, Finsku či Británii a z hlediska obchodního zákoníku by toto mělo být v pořádku i v Česku.
2 - Dojde k určení nové výše poplatku za využití bankomatu


Banky, MC i Visa provedou šetření reálných nákladů na provoz bankomatové sítě a poplatky pravděpodobně vzrostou. Ostatně, nákladová studie se podle zainteresovaných subjektů již v rámci trhu západní Evropy v těchto dnech připravuje a provádí, zda však bude zahrnovat i Česko, zatím není jasné.

Nedojde k přenesení nákladů na klienta v podobě extra poplatků, smůlu však budou mít malé banky a jejich klienti - s největší pravděpodobností totiž dojde ke zvýšení diskutovaného poplatku a malým bankám se tím zvýší náklady spojené s režií na tyto typy zpravidla nejmasověji nabízených účtů.

Zvýšení režie pak buď skousnou za cenu toho, že si udrží bezpoplatkový či nízkonákladový PR profil, nebo poplatek spojený s používáním účtu, respektive vybíráním z bankomatů, do svých ceníků zavedou. Role malých bank je v tomto mezibankovním sporu poměrně významná, protože to jsou právě ony, kdo klienty začal učit na to, že výběr z bankomatů je „zdarma“.
3 - Dojde k „boji“ a zamykání bankomatových sítí

K neshodě mezi bankami došlo na počátku tohoto roku například v Polsku, kdy tamní banky s bankomatovými sítěmi vytvořily koalici, která tlačila na zvýšení poplatku (1,3 zlotého), jedna z nich pak dokonce vypověděla veškerou spolupráci a svoji síť uzamkla jen pro své klienty.

Tato situace by mohla nejlépe stimulovat majitele bankovních karet, aby nevybírali hotovost, ale více s kartami platili. To je velkým snem a cílem MC a Visy, obzvláště za situace, kdy v budoucnu (od prosince) budou své příjmy počítat na základě unií nařízených maximálních poplatků z transakce (oněch 0,2 procenta z transakce debetní a 0,3 z transakce kreditní kartou) - zvýšení transakčního objemu na kartách tak pro ně bude zásadní.

Výsledkem situace však bude také naštvaný klient, který si potřeboval vybrat hotovost, avšak nemohl najít vhodný bankomat. Tento výsledek navíc mnohem intenzivněji pocítí statisíce klientů bank, které svoji bankomatovou síť nemají, nebo ji mají extrémně malou.
4 - Další regulace nebo nové platební schéma

Podíváme-li se na regulační trend Evropské komise (EK) v této transakční oblasti, kdy „karetní“ oblast bankovnictví je podrobena regulaci z hlediska transakcí u obchodníků, dalo by se očekávat, že pokud se spor bank významněji vyostří a vloží se do něj třeba asociace na ochranu spotřebitelů, mohou se banky dočkat další regulace.

Zatím nikdo, ani EK, ani ČNB, totiž nehlídá oblast mezibankovních poplatků za využívání bankomatových sítí. Ta však nyní začíná být jednou z těch, které ovlivňují výslednou cenu, kterou klient měsíčně zaplatí za bankovní služby.

Někteří čeští bankéři pak zmiňují dokonce další extrémní řešení neshod nad výší tohoto poplatku, a to vytvoření národního platebního schématu, bez účasti MC a Visy. To by však s největší pravděpodobností bylo technologicky náročné, drahé, a hlavně, český trh by to poslalo „o krok zpátky“.

Banky svedou bitvu o bankomaty. Výběry možná podraží

 

businessinfo.cz

  • V digitálním věku skladují firmy většinu dokumentů stále na papíře. A dělá jim to potíže
  • Pro oznamovatele korupce nejsou potřeba nová pravidla, tvrdí podnikatelé
  • Startup Investiční aukce otevřel faktoring i malým a středním firmám
  • Stát shromažďuje příliš mnoho dat, hrozí zneužití, varují poplatníci před kontrolním hlášením