Banky by kvůli záporným úrokovým sazbám mohly ztratit zhruba miliardu | E15.cz

Banky by kvůli záporným úrokovým sazbám mohly ztratit zhruba miliardu

Banky by kvůli záporným úrokovým sazbám mohly ztratit zhruba miliardu
19. února 2016 • 07:19
Přinejmenším přes půl miliardy korun každý rok, potenciálně ale i řádově více. Takové ztráty mohou potkat domácí bankovní sektor v případě, že Česká národní banka vystřelí záporné úroky, tedy jeden ze svých posledních projektilů na obranu slabé koruny.

Bankovním domům v Česku by každá desetina procenta sazby s minusovým znaménkem navíc umazala zhruba miliardu korun, tedy půldruhého procenta jejich celoročního zisku.

Banky mají v současnosti uloženo u ČNB rekordní objem peněz kolem jednoho bilionu korun, což odpovídá čtvrtině všech přijatých klientských vkladů. Pro domácí finančníky jde momentálně o nejvýnosnější možnost, kterak uplatnit obrovský přebytek hotovosti, o který není zájem na trhu. Centrální banka totiž uložené prostředky úročí 0,05 procenty.

„Domácí banky nemají za současných tržních podmínek a požadavků regulátora na kapitál příliš na výběr, kam s volnými penězi. I v případě poklesu sazeb ČNB do záporu by tak zřejmě své úložky u centrální banky nikterak masivně nelikvidovaly,“ uvádí analytik J&T Banky Petr Sklenář. Z uložených peněz by tak inkasovaly ztrátu, kterou by se jim však podle odborníků jen obtížně dařilo přenést na klienty.

Banky mají u ČNB uložený zhruba jeden bilion korun. To odpovídá čtvrtině všech klientských vkladů.

„Místo zavedení záporných klientských úroků z vkladů by si banky mohly pokrýt zvýšené náklady jinde, a to na straně aktiv. Paradoxně by tedy mohlo dojít ke zvýšení úroků na půjčkách,“ soudí expert Moody’s Analytics Tomáš Holinka. Obdobně hovoří i zkušenost ze zahraničí, kde už jsou záporné sazby, vedle eurozóny například některé ze skandinávských zemí či Švýcarsko.

„Většina tamních bank se brání explicitnímu zavedení záporných sazeb a obvykle sáhne k nepřímým restrikcím typu poplatku za vyšší vklady, tyto platby však fakticky naplňují myšlenku negativního úročení,“ dodává Sklenář. České banky zatím odmítají své plány v takové situaci byť i jen okrajově naznačit. „Z našeho pohledu je předčasné o této situaci spekulovat,“ uvádí Petr Plocek z UniCredit na otázku případných restrikcí vůči klientským vkladům.

Singer nadšený není

Zavedení negativních sazeb samotná ČNB vnímá jako krajní cestu své politiky. „Nejsem příliš nadšený ze záporných úrokových sazeb,“ prohlásil guvernér Miroslav Singer během únorové přednášky na CFA Society Forecasting Dinner. Obdobně s minusovými sazbami zatím nepočítají ani banky. „Zavedení negativních úrokových sazeb není součástí základního scénáře, se kterým aktuálně pracujeme,“ uvádí například Pavel Zúbek z Komerční banky.

V případě, že by na záporné sazby skutečně došlo, sází odborníci na selektivní model zavedení. „Očekáváme že negativními sazbami by se penalizoval pouze nový kapitál ze zahraničních finančních institucí. Banky by tak na stávajících vkladech u ČNB neprodělaly,“ uvádí hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Marek: Konkurence bankám minus nedovolí

Silnému tlaku na posílení koruny by centrální banka mohla čelit snížením sazeb pod nulu. „Déletrvající období hlouběji pod čarou ponoru by se mohlo odrazit až v penalizaci vkladů,“ říká hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Ekonom David MarekEkonom David MarekAutor: Martin Siebert, Euro

Nakolik reálné je zavedení záporných sazeb a kdy by podle vás mohla taková situace nastat?

Prozatím je pravděpodobnost zavedení záporných úrokových sazeb menší než 50 procent, nicméně v posledních měsících stoupá. ČNB by sáhla po záporných úrokových sazbách v okamžiku, kdy by tlak na posilování kurzu koruny zesílil a objem intervencí nezbytných k udržení hranice 27 korun za euro byl enormní. Rok a půl měla ČNB klid, nyní je z vývoje bilance ČNB evidentní, že nyní centrální banka čelí setrvalému tlaku na kurz. Zápornými sazbami by si mohla pomoci tomuto tlaku čelit.

Jak se negativní sazby odrazí v ekonomice?

Záporné úrokové sazby by byly zátěží hlavně pro banky. Český finanční systém je specifický systémovým přebytkem likvidity. Pokud by depozitní sazba klesla například na -0,25 procenta, platily by komerční banky centrální bance ze svých současných vkladů u ní kolem 2,5 miliardy korun ročně. Při současné kapitalizaci bank by nešlo o zásadní problém, akcionáři bank by ale nadšení jistě nebyli.

Jak by negativní úroky ovlivnily úročení spotřebitelských půjček a firemních úvěrů?

Sazby spotřebitelských půjček, hypoték a firemních úvěrů se odvíjí od úrokových sazeb na mezibankovním trhu, tj. sazeb PRIBOR a úrokových swapů, a rizikových přirážek. Úrokové sazby na mezibankovním trhu jsou nyní rekordně nízké, nicméně pokud by ČNB snížila své sazby do záporných hodnot, mohla by se výnosová křivka posunout níže celá, logicky více na kratším konci. V reakci na to by mohly „zlevnit“ i hypotéky či firemní úvěry.

Existuje riziko, že by banky tento náklad přenesly na klienty, například skrze záporné sazby z vkladů?

Teoreticky ano, ovšem nejspíše až v okamžiku kdyby se sazby ČNB nořily hlouběji do záporného teritoria. Pokud by mělo jít jen o minimální záporné sazby, spíše signálního charakteru, potom by nejspíše banky u vkladů úrokové sazby sice snížily, ovšem nikoli pod nulu. Přeci jen čtyřem velkým bankám čím dál tím více šlapou na paty mladší středně velké banky a naštvat si klienty zápornými sazbami u vkladů by nebylo nejšťastnější.

Zakládají sazby v červeném pro ekonomiku perspektivně nějaká rizika?

Rizikem nízkých úrokových sazeb je nadměrný růst cen některých aktiv, jako například nemovitostí, podporovaný dluhovým financováním formou hypoték. V takovém případě mohou proti sobě jít zájmy měnové politiky a finanční stability. Ošetřením tohoto rizika mohou být zvýšené požadavky regulátora na kapitál bank či omezení podmínek pro určité typy úvěrů.

 

businessinfo.cz

  • V digitálním věku skladují firmy většinu dokumentů stále na papíře. A dělá jim to potíže
  • Pro oznamovatele korupce nejsou potřeba nová pravidla, tvrdí podnikatelé
  • Startup Investiční aukce otevřel faktoring i malým a středním firmám
  • Stát shromažďuje příliš mnoho dat, hrozí zneužití, varují poplatníci před kontrolním hlášením