Banky se tiše připravují na odchod Řecka z eurozóny

Banky se tiše připravují na odchod Řecka z eurozóny
11. května 2012 • 14:43
Řada velkých bank v Evropě i jinde se v tichosti připravuje na odchod Řecka z eurozóny a jeho návrat k drachmě. Tvrdí to lidé z branže, podle nichž to ale není nic nového. S variantou, že by Řecko mohlo z eurozóny odejít, se v bankovních kruzích počítá už od začátku dluhové krize, tedy zhruba od roku 2009. K pochybnostem, zda má Řecko v eurozóně ještě místo, přispívá současná krize na tamní politické scéně.

„Řada bank, hlavně v Evropě, ale i tady, s touto variantou počítá už dlouho,“ potvrdil analytik Hartmut Grossman z americké konzultační firmy ICS Risk Advisors, jehož citovala agentura Reuters. Povolební vývoj v Řecku podle něj tyto úvahy posunul do popředí. „Ve všech finančních institucích se ale opravdu připravují alternativní plány pro případ, že se to stane. Odchod Řecka z eurozóny není novou myšlenkou,“ dodal.

Některé banky drachmu ze svých obchodních systémů nikdy nevymazaly, i když Řecko do eurozóny vstoupilo už v roce 2001, tedy před 11 lety. Pokud by tedy potíže se splácením dluhu Řecko donutilo uchýlit se ke své původní měně, většina bank by tuto změnu hravě zvládla. Alespoň co se technických opatření týče. Něco jiného jsou právní problémy; ty by byly asi mnohem větší.

Banky získaly řadu zkušeností s přechodem na nové měny už dávno, velkou zkouškou byl například v roce 1991 rozpad sovětského impéria a vznik mnoha samostatných států. Na scéně se tak vedle původně sovětského rublu ocitly i další měny, například estonská koruna či kazašské tenge. Příchod eura už tedy nic nového neznamenal.

Evropská unie už mnohokrát uvedla, že si přeje, aby Řecko členem eurozóny zůstalo. Ke stejnému výsledku docházejí i průzkumy veřejného mínění mezi řeckými obyvateli. S tím ale trochu kontrastuje výsledek parlamentních voleb, v nichž řada občanů odevzdala hlas těm stranám, které jsou proti dalším úsporám a chtějí Řecko vyvázat ze slibů, které země dala výměnou za finanční pomoc zahraničním věřitelům.

Volební výsledek tak zpochybňuje další čerpání pomoci, kterou si Řecko dohodlo s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a ostatními členy eurozóny. Evropský fond finanční stability (EFSF) už sice , do Řecka se ale z 5,2 miliardy eur zatím dostalo o miliardu méně. O zbytku se má teprve rozhodnout.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!