Brusel navrhl daň, Praha žádá opatrnost

Česká vyjednávačka varovala před řadou rizik včetně odlivu kapitálu. Daň by podle ní ohrozila samotné banky, které by ale dál mohly přenést břemeno na klienty a zatížit je ještě vyššími poplatky.

Bruselský komisař pro vnitřní trh Michel Barnier naopak vidí v novém zdanění bank záruku, že případné budoucí krachy finančních ústavů budou hradit samy banky, nikoliv daňoví poplatníci. Z vybraných peněz by si jednotlivé státy měly vytvořit garanční fondy. Cílem však podle Barniera není zachraňovat problémové banky. „Tyto fondy by se nepoužívaly k poskytování finančních injekcí bankám, ale pouze k zajištění toho, aby úpadek banky nedestabilizoval finanční systém,“ uvedla v prohlášení Evropská komise. O výši a způsobu zdanění se má ještě jednat.

Zdaleka ne všechny členské země však chtějí, aby peníze šly do nových fondů. Paříž a Londýn by podle agentury Reuters daly přednost tomu, aby byl výtěžek z daně použit na snížení rozpočtových deficitů. Hájková ovšem připomíná, že pokud by skutečně šlo o novou daň, musely by ji členské státy schválit jednomyslně. Šance, že návrh z Bruselu projde, by pak byly nižší.

Komise ale zatím s jednomyslným hlasováním nepočítá, protože podle ní jde o problematiku vnitřního trhu. V takovém případě stačí ke schválení kvalifikovaná většina hlasů. Brusel ve svém návrhu oficiálně používá anglické slovo „levy“ – tedy „odvod“.

Pro Česko je podle Hájkové návrh nevýhodný i z dalších důvodů. V tuzemsku prakticky neexistují investiční banky. A sama komise uváděla, že daň navrhuje kvůli nim. Česko nebude se svými výhradami jediné. Brusel už musel slevit z představy panevropského garančního fondu, nyní navrhuje síť národních fondů.

Hlavní evropský expert České spořitelny Petr Zahradník nepovažuje nové zdanění za nejlepší cestu. „Zavání to populismem,“ řekl. Stejných cílů je podle něj možné dosáhnout funkční regulací či dodržováním pravidel kapitálové přiměřenosti bank.

Čtěte také: Brusel: Nové zdanění bank má zabránit jejich pádu