České banky by ustály i nepříznivý vývoj ekonomiky

14.6.2011 13:19   |  

aktualizováno Český bankovní sektor je podle výsledků zátěžových testů České národní banky odolný vůči případným rizikům. Jeho stabilitu by neměl ohrozit ani ekonomický vývoj, který by byl výrazně nepříznivější, než jsou současná očekávání. Intenzita rizik pro finanční stabilitu se ale zvýšila hlavně v důsledku dluhových problémů v eurozóně a podle ČNB je proto nutné, aby si finanční instituce udržely své kapitálové a likvidní rezervy vytvořené v průběhu finanční krize.

„Pozitivní pro stabilitu českého finančního systému jsou jak dostatečné kapitálové polštáře, tak i schopnost finančních institucí vydělati v nepříznivějších podmínkách,“ komentoval výsledky zátěžových testů guvernér ČNB Miroslav Singer. Zároveň ale varoval před nadměrně optimistickými očekáváními, protože rychlost růstu ekonomiky je kvůli doznívání finanční krize a hospodářské recese stále nejistá.

„Vysoké výplaty dividend ze zadržených zisků minulých let, které by snížily kapitálový polštář, by se mohly stát rizikem pro bankovní sektor v nejbližším období. Ale to spíš vyplývá z naší touhy generovat scénáře, které tvoří problémy. Na té reálné úrovni sice vyplácení dividend vidíme, ale ne v dramatickém rozměru,“ uvedl Singer.

ČNB ve své Zprávě o finanční stabilitě upozorňuje také na nebezpečí přílišné uvěrové expanze. V této souvislosti vypíchla nárůst objemu nových úvěrů na bydlení, které zatím nejsou podložené zřetelným zlepšením platební schopnosti klientů.

Otazník nad družstevními záložnami

Nejvíc odolné proti potenciálním rizikům jsou banky, stabilizovala se i hladina vlastního kapitálu penzijních fondů, největší potenciální riziko představuje sektor družstevních záložen. Objem klientských vkladů se zde za poslední tři roky téměř ztrojnásobil, zároveň ale tento sektor proti bankám vykazuje dvojnásobný podíl klientských úvěrů v selhání.

„Družstevní záložny se zřejmě i kvůli tomu, že nabízejí lepší výnos, soustřeďují na rizikovější segment klientů,“ komentoval čísla Singer.


Čtěte také: Krize zamávala sumou peněz v oběhu, loni se vrátila stabilita


Hlavní rizika pro českou finanční stabilitu jsou zvenčí

Rizika, kterým čelí domácí finanční systém, se v porovnání s loňským rokem podle Singera mírně zvýšila v důsledku nepříznivého vývoje veřejných financí v eurozóně. Ten by se mohl projevit přes zpomalení hospodářského růstu důležitých zahraničních obchodních partnerů českých podniků.

„Nás zas tolik, při vší úctě, netrápí, co se stane s pro nás více méně nevýznamnými exporty na jih eurozóny, ale spíš co se stane se schopností Německa růst,“ poznamenal Singer.

Dalším zdrojem rizika by podle Singera mohlo být potencionální ochladnutí investorského klimatu.

„Nějaký šok důvěry nikdy nelze vyloučit. V posledních letech jsme si zažili sice krátkodobé, ale velmi dramatické posuny názory investorů na východní a střední Evropu. Přesto, že jsme byli poměrně rychle schopní vysvětlit, že v našem případě ta nedůvěra není oprávněná, tak já prostě neumím předvídat změny psychologie trhů,“ vysvětlil aspekt investorské důvěry guvernér ČNB.

U domácností by se negativně na schopnosti splácet úvěry mohly podle ČNB projevit napjatá situace na trhu práce a úsporná opatření, která budou tlumit dynamiku příjmů.


Systém zátěžových testů

ČNB testovala odolnost finančního sektoru za použití tří scénářů vývoje.

„Základní scénář“ odráží aktuální prognózu ČNB, která počítá v letošním roce se zpomalením růstu ekonomiky na 1,5 procenta a se zrychlením v roce 2012 na 2,8 procenta.

„Asymetrický vývoj“ počítá s dočasným obnovením recese v ČR a robustním hospodářským růstem v rozvíjejících se ekonomikách, což by vedlo k dalšímu zvyšování cen komodit a energií. Stoupla by nezaměstnanost s prohloubily by se rozpočtové problémy.

Scénář „Obnovená recese“ předpokládá, že se ekonomika vrátí do stavu před dvěma roky. To by prohloubilo problémy veřejných rozpočtů, vyvolalo negativní reakci finančních trhů, snížilo ceny nemovitostí a vedlo k oslabení koruny.

Největší dopady na český finanční systém, tedy banky, pojišťovny a penzijní fondy, by způsobil scénář „Obnovená recese“. Ten by vedl ke ztrátám přesahujícím dvě procenta aktiv celého sektoru. Scénář by podle centrální banky vyžadoval kapitálové injekce za zhruba 26 miliard korun. V případě pouze bank by to bylo 17 miliard korun, přičemž 11 bank by nedodrželo osmiprocentní kapitálovou přiměřenost.

Obnovená recese s výplatou mimořádných dividend by se kapitálová přiměřenost bankovního sektoru dostala pod hranici osmi procent. V tomto extrémním případě by nedostatečnou kapitálovou přiměřenost mělo celkem 13 bank a nutné injekce by činily 39 miliard korun.

Autor: Ondřej Vrba

Komentáře

Čtěte také

Kapsch prodloužil smlouvu s ministerstvem o mýtném za více než pět miliard

Kapsch prodloužil smlouvu s ministerstvem o mýtném za více než pět miliard

Ministerstvo dopravy v neděli uzavřelo dodatek ke smlouvě se společností Kapsch o pokračování správy mýtného systému na maximálně tři roky za 5,27 miliardy korun. Součástí ceny je… více

Mobilní web