Česko nabírá krátkodobé dluhy, může to ohrozit rating

Česko nabírá krátkodobé dluhy, může to ohrozit rating
24. června 2016 • 05:16
Český stát propadl kouzlu krátkodobých půjček. Snaha ministerstva financí vydělat na fenoménu záporných úrokových sazeb podstatně zkrátila dobu, za kterou věřitelé Česka požádají o vrácení svých peněz. Kolem půldruhého bilionu korun vydaných dluhopisů musí Česko podle dat ČNB splatit v průměru za 4 roky a 10 měsíců. To je o rok dříve než loni touto dobou.

Podle domácích ekonomů i České národní banky hrozí, že se bude stát muset vbrzku financovat podstatně dráže. Pokud by navíc trend zkracování splatností setrval, mohlo by Česko přijít o rating.

„Žádoucí by byla vyšší průměrná splatnost, která obecně působí jako pojištění proti nepříznivým podmínkám vznikajícím při refinancování příliš velkého objemu dluhu v krátkém čase,“ uvedla ve své zprávě o finanční stabilitě ČNB. Stát situaci za problém nepovažuje.

Dluhy ČeskaDluhy ČeskaAutor: Repro E15

„Krátkodobé vychýlení ukazatele níže nepředstavuje žádné zásadní riziko. Ve střednědobém horizontu máme v souladu s novým konceptem řízení rizik nastavenou cílovou hodnotu na šest let s možností odchylky 0,25 roku,“ uvádí mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Nejnižší úrok země momentálně získá při půjčce na dva roky, investoři jsou za nákup dvouletých dluhopisů Česku dokonce ochotni zaplatit 0,06 procenta ročně. Letošní emise bondů cílí právě na tento horizont. Bezmála tři čtvrtiny objemu z letos prodaných vládních dluhopisů za 91 miliard korun bude totiž třeba věřitelům vrátit v průměru za dva roky a dva měsíce.

Martin Čaban: Zcela průhledný Babiš

„Na první pohled může vypadat strategie využít nízkých, či dokonce záporných sazeb výhodně. Nicméně za tři, čtyři roky může být situace jiná a dnes výhodně půjčené peníze bude stát refinancovat za vyšší úrokové sazby,“ říká hlavní ekonom Deloitte David Marek. „Doporučil bych státu vydat i nějaký dlouhodobý dluhopis s fixním úrokem, byl by historicky nejlevnější,“ říká ostatně i poradce ministra financí Andreje Babiše Aleš Michl.

Evropské země, které mají obdobnou možnost využít záporných sazeb, přitom touto cestou nejdou. Německu, Dánsku nebo třeba Nizozemsku, které mohou za půjčku od investorů inkasovat i půl procenta úroku ročně, přitom průměrná splatnost dluhu za poslední rok naopak vzrostla a pohybuje se od šesti do osmi let. „Vyspělé země mívají průměrnou splatnost svého dluhu mezi šesti a sedmi lety. Odchylka Česka vyžaduje provést bez velkého odkladu korekci ve strategii financování dluhu,“ dodává hlavní ekonom banky UniCredit Pavel Sobíšek.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!