Česko si půjčuje nejdráže za dva roky, úrok vzrostl o polovinu | E15.cz

Česko si půjčuje nejdráže za dva roky, úrok vzrostl o polovinu

Česko si půjčuje nejdráže za dva roky, úrok vzrostl o polovinu
Peníze, koruny
• 
ZDROJ: Anna Vacková, E15

Jaroslav Bukovský

Období záporných úroků ze státních dluhopisů je minulostí, za posledních pět týdnů úrok vzrostl o polovinu.

Půjčit si peníze vyjde zemi stále dráže. Počátkem prázdnin byli investoři ochotni dlouhodobě financovat český stát za nejvyšší úrok za poslední dva roky. Za desetiletou půjčku žádali ročně 1,1 procenta, začátkem ledna to přitom nebyla ani třetina. Peníze zdražuje blížící se okamžik zpřísnění politik české i evropské centrální banky. Ministerstvo financí hodlá přinejmenším po dobu prázdninových měsíců v zadlužování polevit na tempu.

„V současné chvíli nelze jednoznačně říci, zda se nejedná o krátkodobý výkyv na trzích, a proto ministerstvo nepovažuje za nezbytně nutné na tuto situaci bezprostředně reagovat jakýmkoli veřejným prohlášením o změně politiky dluhopisových emisí. V případě vhodných podmínek je úřad připraven se vrátit na trh koncem srpna či na počátku září,“ říká mluvčí ministerstva Filip Běhal. Prudký obrat v ceně dluhu přineslo zhruba posledních pět týdnů, během nichž se úrok z desetileté půjčky zvýšil takřka o polovinu.

V Česku se daří vymáhat jen polovinu dluhů, tvrdí studie

„Důvodem je očekávání návratu měnových politik k normálu, financování státu tak podraží,“ říká exguvernér ČNB a současný ředitel institucionálních vztahů a hlavní ekonom Generali CEE Holding Miroslav Singer. Přespolní hráče už neláká ani vidina tvrdší české měny, která by dokázala jejich investici rychle zhodnotit.

„Ministerstvo bude muset připlatit, jelikož dramatické posílení koruny už není tím hlavním motivem, proč by se měli po českém dluhu vrhat zahraniční investoři,“ připomíná hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. Mizející lákadlo silné koruny prodražilo Česku i střednědobé půjčky.

Češi si od bank půjčují stále víc, roste také zadluženost firem

Zatímco ještě v lednu si stát za peníze půjčené od investorů nechával dokonce i více než jedno procento ročně zaplatit, nyní už věřitelé na rozdíl od většiny unijních ekonomik záporný výnos neakceptují. Vláda v Bratislavě si tak například zvládne nabrat půjčku se čtyřletou splatností s tím, že finanční trhy ji každý rok odmění úrokem 0,34 procenta, Praha musí naopak ročně platit 0,14 procenta.

„Období zlepšování státního rozpočtu úsporami nákladů na obsluhu dluhu po letech pominulo,“ dodává analytik Consequ Martin Lobotka.

Konec intervencí přinesl růst devizových rezerv centrální banky

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!