Čím hůře, tím lépe: příjem domácností vzrostl na 28 670 korun. Přesto ušetřily | E15.cz

Čím hůře, tím lépe: příjem domácností vzrostl na 28 670 korun. Přesto ušetřily

Čím hůře, tím lépe: příjem domácností vzrostl na 28 670 korun. Přesto ušetřily
16. května 2013 • 12:22
Největším zdrojem peněžních příjmů domácností jsou stále mzdy. I když loni reálně poklesly, domácnosti dokázaly více ušetřit. Vyplývá to z Analýzy vývoje příjmů a výdajů domácností v roce 2012, kterou zveřejnilo ministerstvo práce a sociálních věcí. Čistý příjem domácností vzrostl v roce 2012 o dvě procenta, průměrně na 28 670 korun, úspory stouply o více než tři procenta.

Průměrná nominální měsíční mzda loni podle analýzy představovala 25 101 korun. Oproti předchozímu roku vzrostla o 2,7 procenta. Po zohlednění cenové inflace (3,3 procenta) průměrná mzda reálně poklesla o 0,6 procenta.

V podnikatelské sféře vzrostla průměrná mzda o 2,8 procenta na 25 119 korun. Nižší nárůst (o 2,2 procenta) vykázal průměrný plat v nepodnikatelské sféře, jenž dosáhl 25 018 korun.

Druhou nejvýznamnější část příjmů domácností tvořily sociální příjmy, které loni vzrostly, avšak pouze v nominálním vyjádření – o 2,6 procenta. Výrazný nárůst byl zaznamenán u dávek pomoci v hmotné nouzi (o více než 55 procent), zvýšil se také objem vyplacených dávek důchodového pojištění a příspěvku na péči. Příjmy občanů z ostatních druhů dávek klesly.

Průměrná výše starobního důchodu dosáhla 10 770 korun, což je o 2,2 procenta více než v roce předchozím. V reálném vyjádření se však důchody snížila o 2,3 procenta. Počet důchodců se starobním důchodem se nezvýšil, ale počet osob s trvale kráceným předčasným důchodem vzrostl o 4,5 procenta.

Průměrná výše podpory v nezaměstnanosti 5892 korun byla o 306 korun (5,5 procenta) vyšší než v roce 2011.

Výdaje nejnižší v historii

Cenová inflace dosáhla 3,3 procenta, (o rok dříve 1,9 procenta). Od roku 2008 to byl druhý nejvyšší roční nárůst spotřebitelských cen. Útlum spotřebitelské poptávky ovlivnilo zejména lednové zvýšení snížené sazby DPH z 10 na 14 procent.

Největší vliv na cenovou inflaci mělo zdražení bydlení (podíl na růstu cen 42 procent), potravin (31 procent) a dopravy (10 procent). Zlevnily naopak oděvy, obuv, bytové vybavení a telekomunikační služby.

Tempo výdajů na spotřebu se výrazně snížilo, v závěru roku bylo nominálně i reálně nejnižší v historii české ekonomiky.

Patrné bylo racionální chování domácností vůči úvěrům a zadlužování. Úvěry domácnostem vzrostly proti roku 2011 jen o čtyři procenta, nejméně od roku 1998. Tendence domácností zajistit si vyšší objem spotřeby peněžními půjčkami tudíž znovu oslabila – zejména v oblasti spotřebitelských neúčelových úvěrů.

Domácnosti i při nižším růstu příjmů překvapivě navýšily stav svých úspor – jejich objem se podle údajů ČNB meziročně zvýšil o 3,4 procenta na 1,77 bilionu korun. Byl to ale téměř o třetinu menší přírůstek než v roce 2011. Při zohlednění cenové inflace a záporných reálných úrokových sazeb však bylo více než 38 miliard korun vkladů znehodnoceno.

Autor: try
 

businessinfo.cz

  • Česká firma vyvinula unikátní metodu pomáhající rozkládat plasty, uplatnění najde v Číně
  • Na solárním boomu v Česku vyrostlo množství firem. Teď hledají příležitost v zahraničí
  • Chile: Exportéry láká trh s otevřenou náručí
  • Neplatičů DPH v registru přibývá geometrickou řadou