ČNB: Záporné sazby by mohly pomoci v případě tlaku na posílení koruny

ČNB: Záporné sazby by mohly pomoci v případě tlaku na posílení koruny
8. dubna 2016 • 09:14
Během diskuse Bankovní rady České národní banky minulý týden převažoval názor, že záporné sazby nejsou vhodným nástrojem k uvolňování měnových podmínek, a tedy k přímému ovlivňování inflace. Uvádí to zveřejněný záznam z jednání bankovní rady ve čtvrtek 31. března. Zároveň ale podle záznamu opakovaně v diskusi zaznělo, že záporné sazby mohou představovat užitečný nástroj v případě, že dojde k tlakům na posílení koruny kvůli rozdílným úrokovým sazbám v ČR a eurozóně.

„Bylo však řečeno, že podobné tlaky zatím nejsou pozorovány a že ani při jejich případné realizaci nebudou záporné sazby aplikovány automaticky,“ uvádí záznam.

Centrální bankéři se ve čtvrtek rovněž v souvislosti s možným zavedením záporných sazeb bavili o stabilitě finančního sektoru. „V diskusi bylo opakovaně zmíněno, že situace dlouhodobě nízkých úrokových sazeb a potenciální zavedení záporných sazeb vytváří výzvy pro finanční stabilitu a že rozhodování o otázkách finanční stability není možné oddělit od otázek měnové politiky,“ uvádí záznam.

Dále ovšem během diskuse zazněl také názor, že případné mírné snížení marží bank v souvislosti s potenciálním zavedením záporných sazeb by nepředstavovalo výraznější problém pro finanční stabilitu.

Opakovaně také zaznělo, že ačkoli je růst průměrných mezd proti očekávání nižší, růst zaměstnanosti je naopak vyšší

Bankovní rada se podle záznamu v souvislosti se zápornými sazbami a současným intervenčním režimem shodla, že centrální banka nemá žádné omezení ohledně objemu držených devizových rezerv.

V diskusi ohledně ekonomického vývoje se členové bankovní rady podle záznamu shodli, že ekonomický růst lze považovat za robustní a udržitelný. Opakovaně také zaznělo, že ačkoli je růst průměrných mezd proti očekávání nižší, růst zaměstnanosti je naopak vyšší, takže celkový objem vyplacených mezd roste v souladu s prognózou.

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek 31. března rozhodla pokračovat v režimu devizových intervencí s cílem udržet kurz koruny poblíž hodnoty 27 korun za euro.

Zároveň rada ponechala úrokové sazby na historických minimech. Rada zároveň uvedla, že jako pravděpodobné vidí ukončení režimu devizových intervencí „blíže polovině roku 2017“. Rada tak upřesnila možný konec intervenčního režimu, když letos na počátku února hovořila o první polovině roku 2017.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!