Dědictvím po IPB zůstávají spory za 100 miliard

16.6.2010 7:11   |  

Je to přesně deset let, co stát vyhlásil nucenou správu na Investiční a poštovní banku (IPB). Přesto se kolem kauzy se stále točí miliardové spory. Jejich hlavním aktérem je ČSOB, která padlou banku za korunu získala. Podle vlastní výroční zprávy po ní různí žalobci chtějí 102,8 miliardy korun. Sama žádá po bývalém vlastníkovi IPB, japonské Nomuře, zhruba 26 milliard korun.

Nejvýznamnější je spor, který ČSOB vede se státem. Pařížský arbitrážní soud zřejmě zanedlouho rozhodne o žalobě, v níž stát chce po bance více než 34 miliard korun, což je údajně rozdíl mezi hodnotou IPB v době jejího krachu a zárukami, které ČSOB zaplatila. ČSOB naproti tomu žaluje stát za neproplacenou pohledávku 1,7 miliardy korun.

Před novou vládou tak leží úkol vyjasnit vztahy s touto bankou. Například exministr financí Miroslav Kalousek vůči ČSOB postupoval tvrdě a snažil se jí kvůli zmíněnému sporu se státem zabránit v účasti na veřejných zakázkách. Kalousek se přitom pravděpodobně stane ministrem financí v novém kabinetu.

ČSOB má velkou část sporů krytu zárukami od ČNB, u dalších nepředpokládá úspěch žalujících stran. Aktuální soudní spor proti ní nyní vede například BH Capital (nástupce zkrachovalé Banky Haná), kterou vlastní stát, a to o 300 milionů korun. Nároky na ČSOB vznášeli také někdejší akcionáři IPB, kteří pohledávku prodali firmě, jež nyní chce po bance 40 miliard korun.

Krach IPB byl největší bankovní pád v české historii, který stát přišel na více než 150 miliard korun a výrazně ovlivnil rozložení sil na podnikatelské scéně.

Uvalení nucené správy na banku a její následné převzetí Československou obchodní bankou provázely od počátku pochybnosti a kritika. Zastánci nucené správy a převzetí argumentovali tím, že pád IPB by byl pro českou ekonomiku velmi problematický. Na IPB byla napojena řada silných podnikatelských uskupení, ať už přímo majetkově, či prostřednictvím finančních kanálů – říkalo se, že holding IPB má vliv na dvě třetiny byznysu. Z některých podniků napojených na IPB se staly samostatné spletité kauzy – například pivovary, Setuza exmajitele Tomáše Pitra, televize Nova i Prima, GES Holding Ivana Zacha či železárny Z-Group Zdeňka Zemka. Banka přímo ovládala řadu firem prostřednictvím struktur na kajmanských fondech.

„Ve světle finanční krize je vhodné si připomenout řešení krize místní, krize IPB. Nyní, s odstupem téměř přesně deseti let od převzetí IPB, jsem hrdý na způsob řešení i výsledek, kterého jsme jako ČSOB dosáhli,“ tvrdí šéf ČSOB Pavel Kavánek, který banku i tehdy řídil.

Logicky opačný názor mají někdejší akcionáři padlé IPB. „Jsou dvě skupiny poškozených. K té první patří všichni občané, z jejichž daní se financuje tunel na státní rozpočet vzniklý nehoráznou veřejnou pomocí. Tou druhou jsou minoritní akcionáři IPB, jimž je neustále odpírána náhrada škody, kterou utrpěli znehodnocením svých akcií,“ tvrdí šéf sdružení akcionářů Jaroslav Šafařík.

ČSOB vs. stát: nejdřív spojenci, později soupeři

Je to paradox celé kauzy padlé IPB – zatímco před deseti lety byla protivníkem státu japonská Nomura a spojencem nový vlastník aktiv „finančního lva“ ČSOB, dnes je situace jiná. S Nomurou uzavřel smír bývalý ministr financí za ODS Vlastimil Tlustý, zatímco stát dosud vede v Paříži arbitrážní spor s ČSOB. Po jedné z trojky velkých českých bank žádá zaplacení 34,2 miliardy korun, což je podle ministerstva financí rozdíl mezi hodnotou IPB v době, kdy ji ČSOB přebírala, a tím, kolik český stát na její očištění zaplatil.

Zatímco odpůrci ČSOB tvrdí, že díky převzetí IPB vytahala ze státu příliš mnoho peněz, banka je naopak přesvědčena, že stát jí nezaplatil ani to, na co měla nárok. Tak se také zrodila pařížská arbitráž – ČSOB v roce 2007 napadla ministerstvo financí kvůli tomu, že jí neproplatilo pohledávku bývalé IPB za firmou J. Ring, která měla spadat pod státní garance. Ministerstvo financí reagovalo zmíněnou protiofenzivou. Poradce ministra financí Radek Šnábl nyní předpokládá, že verdikt arbitrů bude znám s největší pravděpodobností někdy v první polovině příštího roku.

Kromě samotné arbitráže pak mezi státem a ČSOB propukl vedlejší konflikt. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek se pokusil zamezit přístupu banky k veřejným zakázkám, konkrétně k tendru na správu 15 miliard korun, určených na protipovodňová opatření. Letos v lednu však Nejvyšší správní soud definitivně potvrdil, že na to stát neměl právo. Samotný tendr byl tak jako tak zrušen, ale verdikt soudu byl z pohledu banky precedentní.

„Hlavní dopad rozhodnutí je jednoznačné stanovení pravidel pro jakékoliv budoucí veřejné zakázky,“ uvedl mluvčí ČSOB Ivo Měšťánek. Radek Šnábl se na druhé straně domnívá, že stát by si podmínky klást měl. Podobně jako soukromý investor podle něj stát nemůže spolupracovat s někým, kdo ho žaluje.

Protagonisté kauzy IPB

Libor Procházka (52)

bývalý náměstek generálního ředitele IPB

Pracuje jako ekonomický konzultant – živnostník. Několika podnikatelským skupinám pomáhal s identifikací balíků pohledávek prodávaných z ČKA. Jako jeden z mála lidí v ČR totiž znal jejich obsah. Několikrát byl trestně stíhán, tři týdny dokonce i vazebně, vždy bylo však trestní stíhání zastaveno. V představenstvu banky působil v letech 1992–2000.

Jiří Tesař (78)

bývalý generální ředitel a předseda představenstva IPB

Tvůrce agresivní strategie Investiční a poštovní banky v devadesátých letech a její mozek. V současnosti penzista, který se uchýlil do ústraní okamžitě po uvalení nucené správy na IPB.

Pavel Mertlík (49)

exministr financí ČR

Ke kauze IPB se nechce vracet. Mnohokrát ale uvedl, že má čisté svědomí s celým výkonem svých vládních funkcí včetně řešení krachu IPB. Rok po jejím pádu nastoupil jako hlavní ekonom do Raiffeisenbank. Rezignaci na funkci ministra financí zdůvodnil tím, že premiér Miloš Zeman, který se v případu řešení IPB za Mertlíka postavil, jej nepodpořil mezi kolegy ve vládním kabinetu.

Josef Tošovský (60)

exguvernér ČNB

Ve funkci guvernéra pracoval do konce listopadu 2000. Od prosince 2000 působí ve funkci předsedy Institutu pro finanční stabilitu, který je částí Banky pro mezinárodní platby se sídlem v Basileji. K převzetí IPB se nikdy nechtěl vyjadřovat. Pod klíčovými dokumenty o uvalení nucené správy a prodeji IPB ČSOB jeho podpisy nefigurují. Zastoupil ho viceguvernér Luděk Niedermayer.


Čtěte také: Marek Hatlapatka: Pád IPB prospěl českému bankovnímu systému

Autor: Tereza Zavadilová, Jan Žižka

Čtěte také

Ropa je nejlevnější za poslední tři měsíce

Ropa je nejlevnější za poslední tři měsíce aktualizováno

Světové ceny ropy dnes výrazně klesly, americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) se tak dostala na tříměsíční minimum pod 43 dolarů za barel. Ceny tlačí dolů obavy… více

Mobilní web