Dluhová krize padá na banky

11.10.2011 6:33   |  

Když Mezinárodní měnový fond před více než měsícem varoval, že evropské banky budou potřebovat zvýšit kapitál, vysloužil si od evropských představitelů ostrou kritiku. Nyní je vše jinak: německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy se dohodli, že budou rekapitalizovat banky. Sarkozy to odůvodnil tím, že „ekonomika potřebuje plán, který zajistí růst a financování“.

Jak bude dolévání kapitálu do bank vypadat, kdo budou jeho příjemci a kdo ho zaplatí, to se ovšem zatím neví. Konkrétní obrysy by měl plán Sarkozyho a Merkelové dostat do konce tohoto měsíce.
Prohlášení obou evropských lídrů je proto třeba vnímat zatím jen jako signál investorům. Situace na finančním trhu se totiž včera opět vyostřila a právě bankovnictví je sektor, který se sype jako první – a začíná to dopadat i na Česko. Rakouská Erste – matka České spořitelny, jejíž akcie jsou jedny z nejsilnějších na pražské burze – oznámila, že za letošek nevyplatí dividendu, navíc ve třetím čtvrtletí místo plánovaného zisku skoro tři čtvrtě miliardy eur propadne do téměř miliardové ztráty.


Čtěte také: Treichl uklidňuje: Výsledky Erste jsou špatné, nový kapitál ale nepotřebujeme


Nesplatí proto státní pomoc co nejdříve, jak plánovala. Společnost Erste doplatila jak na rizikové dluhopisy a pojistky CDS, tak na své předchozí drahé nákupy bank v Rumunsku a v Maďarsku.
Tak tvrdé odpisy rizika nikdo nečekal, proto akcie Erste propadly až o 18 procent a stáhly do minusu celý domácí parket. „Přijali jsme radikální účetní opatření, abychom připravili Erste Group na další období nejistoty,“ uvedl k tomu šéf Erste Andreas Treichl.

Rétorika francouzského prezidenta Sarkozyho a německé kancléřky Merkelové však nezůstala bez odezvy. Navzdory tomu, že se vyhlídky ekonomiky obecně horší, po jejich prohlášení rostlo jak euro, tak americké akcie.
Jasněji je po včerejšku v tom, jak se bude vyvíjet pomoc bance Dexia. Belgická vláda za převzetí tamních aktiv zaplatí čtyři miliardy eur, ale za špatné úvěry dají především francouzská a belgická vláda záruky v hodnotě 90 miliard eur. Oběma zemím, které mají již tak vysoký státní dluh, za to hrozí snížení ratingu.

Hodně nejasno je však stále v kauze Řecko. To nyní absolvuje návštěvu kontrolorů takzvané trojky, tedy Mezinárodního měnového fondu, Evropské komise a centrální banky, ze které by mělo vyvstat, zda dostane další část pomoci. To se zatím nestalo.

Návštěvu však provázejí spekulace – hlavně z Německa, že z řeckého dluhu bude nutné odepsat nikoli už „jen“ padesát procent hodnoty, ale údajně šedesát.

Čtete rádi E15.cz? Dejte nám hlas ve finále ankety českého internetu Křišťálová Lupa 2011 v kategorii zpravodajství.

Autor: Tereza Zavadilová

Komentáře

Čtěte také

Nový „hlídací“ čip by měl ukončit spory o důvěryhodnosti hardwaru

Nový „hlídací“ čip by měl ukončit spory o důvěryhodnosti hardwaru

Důvěřovat danému zařízení, nebo ne? Otázka nad kvalitou zabezpečení soukromých či státních citlivých dat v počítačích, mobilech a síťových prvcích se v posledních letech netýká… více

Mobilní web