Do čela ECB nastupuje Draghi, problémy jej čekají hned od počátku

Do čela Evropské centrální banky (ECB) nastupuje v úterý na osm let její třetí prezident Mario Draghi (64). Nástupce Francouze Jeana-Clauda Tricheta bude muset hned od počátku řešit problémy na všech frontách od postoje vůči požadavkům na pomoc v dluhové krizi eurozóny přes tlak Německa na zastavení potenciálně inflační intervenční politiky po spory o personální obsazení banky.

 Mario Draghi
31.10.2011 16:36   |  

Dosavadní šéf italské centrální banky bude muset dosáhnout ve vedení ECB konsenzu, do jaké míry by měla banka pomáhat v zachraňování zadlužených a dluhovou krizí ohrožených zemí jako Řecka nebo Itálie. To, kde vytyčí hranici, do značné míry určí osud dluhové krize i samotného eura. První příležitost k naznačení směru Draghi dostane ve čtvrtek po zasedání bankovní rady ECB.

Draghi je teoreticky stejně jako Trichet odhodlaným zastáncem přísně protiinflační měnové politiky, ta však v posledních letech za globální finanční krize a zejména za dluhové krize eurozóny dostala vážné trhliny. Pro mnohé klíčovou linii banka překročila v loňském roce, kdy v zájmu pomoci Řecku, Irsku a Portugalsku začala na trzích skupovat jejich dluhopisy. Nákupy dluhopisů vyvolaly kritiku mezi německými členy banky a jejich odpor se ještě zvýšil, když ECB letos v srpnu začala kupovat dluhopisy Itálie a Španělska. Kvůli této politice již z vedení ECB odešli dva Němci.

Draghi minulý týden naznačil, že je připraven zmírňovat dluhovou krizi „dočasným“ pokračováním v nákupech dluhopisů ohrožených zemí. To ale může opět vést ke kritice od Němců, zejména poté, co minulý týden summit Evropské unie rozhodl o posílení „palebné síly“ záchranného fondu EFSF na bilion eur (skoro 25 bilionů korun). To sice „eurovalu“ umožní i intervence na trhu, kapacity ECB jsou ale mnohem vyšší a omezuje je pouze starost o vliv této politiky na inflaci.


Čtěte také: Zadlužené státy eurozóny podrží i nový šéf ECB


Inflace v Evropě i přes útlum ekonomiky roste a minulý měsíc se v zemích eura dostala na tři procenta, výrazně nad cílovou úroveň ECB, která je těsně pod dvěma procenty. Znamená to, že ECB zřejmě tento ani příští měsíc nebude moci podpořit prudce ochabující ekonomiku eurozóny snížením úrokových sazeb, protože německý kontingent ve vedení banky bude asi ostře proti tomu. Klíčový úrok ECB je po dvou letošních zvýšeních na 1,5 procenta. To kontrastuje s politikou centrálních bank USA a Japonska, které své úroky kvůli slabé ekonomické situaci drží nadále prakticky na nule.

V čele ECB měl původně po Trichetovi zasednout Němec Axel Weber. Ten ale počátkem tohoto roku vzhledem ke své kritice kroků ECB odstoupil z čela německé Bundesbanky a tím i z širšího vedení ECB.

Autor: čtk

Komentáře

Čtěte také

T-Mobile zvažuje vytvořit TV stanici s příspěvky diváků

T-Mobile zvažuje vytvořit TV stanici s příspěvky diváků

Mobilní operátor T-Mobile zvažuje rozšířit nabídku své internetové televize. Jednou z možností by mohla být stanice, jejíž program by byl významně složen z příspěvků veřejnosti… více

Komerční prezentace
Mobilní web