Fondy třetího pilíře penzí svorně živoří

Reforma penzijního připojištění zatím není moc úspěšná. Fondy, které svým klientům spoří podle nových pravidel, pro ně loni vydělaly zhruba stejně jako ty, které fungují postaru – kolem dvou procent. A ani v lákání nových klientů nebyly nové fondy příliš úspěšné. K přestupu ze „starých“ penzijních fondů přesvědčily podle údajů ministerstva financí pouhých 1300 střádalů.

 ilustrační foto
27.2.2014 6:38   |  

V rámci úpravy třetího pilíře důchodové reformy neboli penzijního připojištění lze od počátku loňského roku nově spořit již jen do takzvaných účastnických fondů. Ty již nemusejí vkladatelům garantovat zisk, takže mohou jít do většího rizika, a v konečném výsledku tak přinášet klientům vyšší výnosy. Vedle nich fungují transformované fondy. Ty spravují peníze lidí, kteří se do penzijního připojištění zapojili do konce roku 2012.

Ačkoli účastnické penzijní fondy vznikly s ambicí nabídnout lidem vyšší výnos, struktura jejich majetku tomu zatím neodpovídá. Přes 93 procent aktiv mají fondy uloženo na bankovních účtech nebo v dluhopisech české vlády. „Výnos z těchto aktiv nepřevyšuje půl procenta,“ uvádí Petr Sklenář z J&T Banky. Pětašedesát procent z celkové 1,3 miliardy korun, které jim klienti svěřili, leželo ke konci loňského roku ladem v hotovosti.

Transformované penzijní fondy, ve kterých momentálně leží na 280 miliard korun vkladů a které garantují, že klienti o peníze nepřijdou, tak mají paradoxně rizikovější profil než fondy účastnické. Investováno mají kolem 96 procent majetku.

Nízké prostředky, nízké výdělky

Nízké výdělky vysvětlují účastnické fondy třetího pilíře obdobně jako v případě pilíře druhého – slabým přílivem peněz.

„Ve fondech nebyly a nejsou dostatečné prostředky, které umožňují takovou investiční strategii, při níž by se prostředky investovaly do rizikových instrumentů, a zároveň se přiměřeně rozložilo riziko,“ vysvětluje Václav Bálek z penzijní společnosti Allianz, která v účastnických fondech spravuje přes 50 milionů korun.

„Efektivní realizace investičních strategií u našich fondů začíná po dosažení hranice kolem deseti milionů vkladů,“ uvádí Petr Brousil z Penzijní společnosti České pojišťovny. Desetimilionovou hranici přitom splňuje v alespoň jedné ze svých strategií sedmi z deseti účastnických fondů třetího pilíře na trhu.

Zatímco budoucnost spoření zůstává ve hvězdách, jedno je jasné: účet za reformu. Penzijní společnosti přišly podle Asociace penzijních společností loni o 280 milionů. „Ztráta vznikla především transformačními náklady třetího pilíře a zřizovacích nákladů na nové fondy druhého,“ uvádí Milan Kantor z asociace.


Čtěte také:

Druhý penzijní pilíř propadl, fondy tratí a bojí se investovat

Vláda slibuje: Postaráme se od kolébky do hrobu

Autor: Jaroslav Bukovský

Komentáře

Čtěte také

Zátěžové testy bank: u dna skončily UniCredit, Société Générale i Erste

Zátěžové testy bank: u dna skončily UniCredit, Société Générale i Erste

Většina evropských bank by obstála i za velmi hluboké recese, některé ale i tak budou muset posílit kapitál. Ukázaly to výsledky zátěžových testů, které zveřejnil Evropský… více

Mobilní web