Investovat do umění bez zkušeností či schopného poradce je riskantní

14.3.2011 8:26   |  

Trh s uměním v posledních letech láme jeden rekord za druhým. I když v době globální finanční krize došlo k mírnému ochlazení zájmu kupujících, poslední výsledky prestižních aukčních síní Sotheby’s a Christie’s ukazují, že chuť nakupovat se vrací.

V Česku v loňském roce objem prodeje v aukcích poklesl ze 750 na 700 milionů korun a ani galeristé nebyli s tržbami příliš spokojeni. Nicméně čeští obchodníci tvrdí, že trh jen nabírá dech, aby se mohl rozběhnout k novým rekordům.

Velký potenciál, vysoké riziko

Ze všech stran slyšíme, že umění je výhodná investice, která má proti ostatním řadu výhod: artefakty jsou (většinou) krásné, a na rozdíl od akcií, zlatých cihel nebo spořicího vkladu si jimi můžeme zkrášlit interiér bytu nebo kanceláře.

Vývoj na trhu s uměním se často ubírá jiným směrem, než dění na finančních, kapitálových nebo komoditních trzích, a proto umělecké předměty v osobním portfoliu mohou vyrovnávat rizika ostatních investic.

Při nákupu a prodeji uměleckých děl je také možné si zachovat velkou míru anonymity, což u většiny ostatních investičních instrumentů už není možné. Když k tomu přidáme růst cen v posledních letech, může se zdát, že není nic lepšího než si pořídit kvalitní obrazy nebo plastiky.

Investice do umění má však i své stinné stránky, o kterých se hovoří a píše málo. Jde zejména o velký počet padělků, podvodné obchodní praktiky a poměrně vysoké náklady. Trh s uměním není nijak kontrolovaný a zákazník na něj vstupuje zcela na vlastní riziko. Automaticky se počítá s tím, že má dostatečné znalosti nebo dobrého poradce, aby se všem úskalím sám dokázal vyhnout.

Není znalec jako znalec

Kde je velký potenciál rychlého zisku, objevují se ti, kteří k němu chtějí přijít snadno, a tak trh s uměním přitahuje podvodníky jako ten nejsilnější magnet. Léta se hovoří o tom, že promořenost českého trhu padělky je 40 až 50 procent. U Emila Filly je údajně v prodeji více padělků než originálů. Ale obchodníci nemají na šíření podobných informací zájem, aby nevznikla panika. Ti, kdo se dali napálit, se také z pochopitelných důvodů nechlubí.

Přesto tu a tam nějaké signály na veřejnost proniknou. Naposled zcela nedávno, kdy majitel Galerie Pictura Martin Šeba zveřejnil, že musel odmítnout 40 podezřelých obrazů, které mu majitelé nabídli do aukce konané 30. ledna 2011 na Žofíně. Vladimír Neubert z Galerie Art Praha se přidal s tím, že odmítá až 50 procent, a podobnou zkušenost má i Martin Kodl z Galerie Kodl – vrací prý deset až 50 procent nabídek.

Nejčastěji padělanými malíři jsou samozřejmě ti, o které je momentálně největší zájem, jako je Filla, Foltýn, Kubišta, Kupka, Štýrský, Špála, Zrzavý, Toyen a mnozí další. Vyskytují se i případy padělků obrazů žijících autorů, například nedávno Kristiána Kodeta.

Investory před nákupem padělku neochrání ani některé znalecké posudky, jak o tom svědčí nedávná aféra 31 padělaných obrazů Jana Zrzavého s posudky. V řadě případů se již prokázalo, že někteří odborníci jsou ochotni vystavit posudek na cokoli, pokud dostanou zaplaceno. Platí to i pro soudní znalce, protože žádnými znalci ve skutečnosti ani být nemusejí. Podle dosud platného zákona může kulaté razítko používat i člověk, který nemá v oblasti umění žádné vzdělání ani odbornou způsobilost.
Změnit by to měl nový zákon, který nahradí dosud platný z roku 1967. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil ho chce připravit ještě letos. Zasvěcení investoři proto žádají znalecké posudky a technologické analýzy odborníků Národní galerie. Takový posudek sice přijde na 20 až 50 tisíc korun, ale u dražšího díla se to určitě vyplatí.

I tisíce jim stojí za to

Jak se do povědomí veřejnosti dostává, že investice do umění jsou výhodné, roste zájem i o cenově dostupnější artefakty. Když si nemohu dovolit obraz Lhotáka nebo Toyen za statisíce či miliony, tak proč si nekoupit za pár (desítek) tisíc jejich kresbu nebo grafiku?

Ale i těch pár tisíc stojí za to, aby se někdo uchýlil k podvodu. Narazit na padělky kreseb nebo grafických listů není nijak vzácné, jen se to většinou nedostane na veřejnost, protože nejde o miliony. Není výjimkou, že se za cenu originální grafiky prodávají krásně zarámované ilustrace vyřezané z knih nebo uměleckých časopisů, často opatřené padělaným podpisem.

Český trh s uměním není příliš velký. Kdo se o něj bude pár let intenzivně zajímat, bude navštěvovat aukce, galerie i antikvariáty, seznámí se s umělci, vyslechne si pár odborných přednášek znalců, brzy se dozví, kterým galeriím a aukcím se raději vyhnout a které naopak dbají o svou pověst.

Autor: Světlana Rysková

Komentáře

Čtěte také

Neomezené volání i internet: tendr pro vnitro se protahuje kvůli námitkám

Neomezené volání i internet: tendr pro vnitro se protahuje kvůli námitkám

Rozuzlení soutěže na poskytování telekomunikačních služeb pro více než 66 tisíc zaměstnanců ministerstva vnitra se oddaluje. Proti jejím podmínkám totiž podali námitky dva zájemci… více

Mobilní web