Jak zvládly pravidelné investice krizi

8.1.2010 9:03   |  

Globální finanční krize přinesla obrovské množství poznatků o fungování kapitálových trhů a subjektů v krizových situacích. Pro ekonomy, sociology, filozofy bude pár předchozích let určitě hlubokou studnicí vědeckých poznatků. Ale i pro nás ostatní se odhalila spousta věcí, o kterých jsme nevěděli, nebo jsme o nich v podstatě jen teoretizovali.

Mnozí z nás si takto v praxi vyzkoušeli princip průměrování ceny v programu pravidelného investování. Většina z nás je nyní potěšena, že i přes neobyčejně katastrofické články ekonomických redaktorů, naše investice nejen že mnohdy neutrpěly žádnou vážnější škodu, ale v případě déletrvajících programů dokonce realizujeme zajímavý zisk.

Uhájené pozice

Pokud pominu pro nás poněkud akademický fakt neexistence záporné historické výkonnosti vyspělého kapitálového trhu v horizontu posledních dvaceti let (kromě Japonska) a pominu i výkonnost rozvíjejících se trhů za posledních 20 let, a podívám se na nám nejbližší domácí trh, zjistím zajímavá data. Program pravidelného investování do českých akcií rozběhnutý před 15 lety mi před koncem roku přinesl výnos 7,44 procenta p.a., tedy v případě měsíční investice ve výši jednoho tisíce korun mám zisk 160 tisíc korun.

Program započatý před deseti lety mi přinesl ještě větší výnos: 8,88 procenta. Finanční zisk 69 tisíc korun je logicky menší, protože za deset let je moje celková vstupní investice nižší než v případě patnáctiletého pravidelného měsíčního investování. Abychom byli féroví, tak je třeba říci, že pětiletý program je ztrátový.

Z postupně investovaných 60 tisíc korun mám nyní 54 tisíc korun – ztráta zhruba deseti procent z vložených prostředků. To je však velmi dobré číslo, pokud si přečtu v novinách, že jsme prodělali největší finanční krizi v dějinách kapitalismu.

Dobré načasování

Fungování průměrování ceny je také krásně vidět v případě programu rozběhnutého od počátku roku 2008, tedy v roce, v němž české akcie ztratily takřka 50 procent své hodnoty. Takovýto krátkodobý program dokázal vydělat svému majiteli 8,42 procenta. Pokud tedy někdo investoval deset tisíc korun koncem každého měsíce do českých akcií, tak vydělal z vložených 230 tisíc celkem 17 661 korun. To vše jsou reálná čísla. Poplatky samozřejmě sníží skutečnou výkonnost. Například výše zmiňovanou výkonnost 8,88 procenta třeba až na skutečnou 7,1 procenta. To však není nijak dramatické.

Drobná poznámka

Nákladovost nesmí být jediným hlediskem výběru, protože nijak nesvědčí o kvalitě daného produktu, ale pouze o jeho ceně. Kdyby všem zákazníkům vyhovovala jenom nejlevnější cena, tak všichni jezdíme v automobilu Tata a všechny škodovky, fordy, volva, ale i audi necháme v obchodech, protože nehledáme dobrou kvalitu, ale jenom a jenom dobrou cenu. Kvalitou produktu na kapitálovém trhu je především jeho výkonnost.

Pravidla trhu

Výše zmiňované české akcie nejsou ani zdaleka nejvýnosnějším trhem v době kapitálové krize. Najdeme i mnohem růstovější trhy. O to však příliš nejde, protože nikdo na světě nemůže vědět, které trhy budou v budoucnu ty nejlepší. Spíše je třeba využít zajímavé vlastnosti těchto produktů, protože každý, kdo si propočítá, jak takovéto programy fungují a nasimuluje si modelové situace, dojde zdánlivě k překvapivému výsledku. Čím hlubší a delší bude pokles akciových trhů v okamžiku rozjezdu programu pravidelného investování, tím větší bude dlouhodobý zisk. Nejsem si jistý, zda vůbec ta nejlepší doba již není za námi.

Autor je analytikem společnosti AWD Česká republika

Mohlo by vás také zajímat: podílové fondy ČR online na E15.

Autor: Tomáš Rampula

Komentáře

Čtěte také

Komentář: Jaromír Nohavica selhává jako osobnost

Komentář: Jaromír Nohavica selhává jako osobnost

Jaromír Nohavica nikdy nezaváhal jít s davem. I když měl v průběhu let několikrát možnost upozornit na nedostatky společnosti, rozhodl se je ještě prohloubit. více

Mobilní web