Jedenáct let a exekuce na krku. Dluhy dopadají na děti bez rodičů

Jedenáct let a exekuce na krku. Dluhy dopadají na děti bez rodičů
28. září 2014 • 07:00
Martinovi bylo sedm, když jel s mámou tramvají a revizor je chytil bez jízdenky. Dnes jedenáctiletý chlapec žije v dětském domově a má na krku exekuce na téměř sedmdesát tisíc. Jeho případ není ojedinělý. Jak v Česku exekuční mašinérie drtí děti, které vyrůstají bez rodičů a svých trablí mají i beztak dost?

Dluh vznikl ze čtyř černých jízd v době, kdy chlapec ještě žil u své matky. V odůvodnění jednoho z rozsudků mimo jiné stojí: žalovaný se při přepravní kontrole neprokázal platným dokladem o zaplacení jízdného, jeho totožnost byla zjištěna z občanského průkazu matky.

Selský rozum bije na poplach, čeští soudci nehnou brvou. Pohledávku dopravnímu podniku přiklepnou – a ten už nechá exekutory dělat jejich práci.

Šťastnější než jiní

„Soudce vůbec nezarazí, že jde o dítě a že mu v době, kdy jelo načerno, bylo sedm let. Zajímalo by mě, co má dítě dělat, když s ním matka nastupuje do tramvaje – jestli má podle názoru soudu povinnost nutit matku, aby mu koupila jízdenku, a co má dělat, když za něj matka jízdné zkrátka nezaplatí,“ ptá se advokátka Alena Vlachová, která rozjela projekt Děti bez dluhů, v rámci kterého se snaží dětem, jako je Martin, pomoct.

Martin měl větší štěstí než ostatní: na jeho dluh se přišlo včas, jinak mohl nepozorovaně růst až do jeho dospělosti. V dětském domově, kde Martin žije, nešlo o první případ. „Vedení domova se proto začalo u dopravního podniku zajímat, zda u něj nemají dluhy i jiné děti. A tak se složitým zjišťováním a po řadě peripetií přišlo i na Martinovy exekuce,“ vysvětluje Alena Vlachová.

Často se stává, že se děti o dluhu dozvědí, až když z dětského domova na prahu dospělosti odcházejí. „Většina z nich totiž má trvalé bydliště pořád u rodičů, i když s nimi nežijí. A soud posílá veškerou korespondenci tam. Když se chce o dluhu dítěte něco dozvědět dětský domov, tak ho obvykle odbydou s tím, že není účastníkem řízení. Takže je to začarovaný kruh,“ říká advokátka.

Bez možnosti volby

Jedenáctiletému chlapci běží exekuční řízení. Exekutor však zatím nebere – nemá totiž co. Alena Vlachová se snaží s plzeňským dopravním podnikem vyjednat, aby Martinovi dluh prominul. U některých dětí se jí to podařilo, jinde musela „přistoupit k právním krokům“.

Zastupuje také tři sestry z Pardubic. Každá z nich má šedesátitisícovou exekuci za černé jízdy z doby, kdy ještě žily u rodičů. Dopravní podnik prodal pohledávky společnosti, která na dívky poslala exekutora. Nejstarší z nich už bylo osmnáct. I když stále studuje střední školu, z dětského domova už odešla. Vzali si ji k sobě rodiče její kamarádky a nechali ji bydlet v jejich bytě. A téměř doslova se naplnilo rčení pro dobrotu na žebrotu. „Přišel k nim exekutor a začal oblepovat věci. I když ta dívka samozřejmě vůbec žádný majetek nemá,“ popisuje právnička.

„Ta děvčata neměla na výběr. Neutratila peníze na jízdenku za něco jiného – jako to udělá spousta dětí z běžných rodin. Musely do školy a na cestu neměly. Tohle jsou děti, které doma nedostaly ani najíst nebo ani neměly kde bydlet, a proto je soudy později umístily do dětského domova,“ vysvětluje Alena Vlachová.

Celý článek si můžete přečíst na webu Peníze.cz

Exekuce: Blíží se největší dražba posledních let

Autor: Peníze.cz, Petra Dlouhá
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!