Kongresové centrum tíží kromě obřích dluhů i ztráta

11.5.2011 6:38   |  

Kongresové centrum Praha, zatížené miliardovými dluhy kvůli pořádání výročního zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, hospodařilo dlouhou dobu se ziskem. To se loni změnilo: KCP se podle výroční zprávy propadlo do ztráty 12,5 milionu korun. O rok dříve přitom dosáhlo zisku sedmdesát milionů korun.

Za pád do červených čísel mohou podle vedení centra právě velké dluhy z prodeje dluhopisů a bankovních půjček. Výdaje na obsluhu těchto závazků představují skoro čtyřicet procent tržeb – v uplynulém roce zaplatil takto podnik 205 milionů korun. „Výše splátek je pro společnost likvidační a bez pomoci se s ní nemůže vyrovnat ani za cenu dalšího narůstání vnitřního dluhu,“ stojí například v březnovém usnesení Zastupitelstva hlavního města Prahy, kdy se metropole rozhodla pomoci s úhradou úroku z obligací.

Kongresovému centru se příliš nedaří ani obchodně. Výrazně mu klesly tržby, a to meziročně ze 705 milionů korun na 515 milionů. To je o čtyřicet milionů méně, než předpokládal plán pro rok 2010. Mohou za to hlavně výpadky u krátkodobých akcí, jako jsou kongresy, konference a hotelové tržby. Vedení KCP připomíná, že firmy mají na tyto akce nižší rozpočty, řada klientů navíc přešla v roce 2009 ke konkurenci, když někdejší Palác kultury hostil akce Evropské unie. „Při rozhodování klienta hraje rovněž významnou roli srovnání vnitřního vybavení, jako vzhled sálů, mobiliář a podobně, kdy KCP s minimálními investicemi v této oblasti kongresovým hotelům velmi obtížně konkuruje,“ přiznává ve výroční zprávě šéf KCP Michal Kárník.


Čtěte také: Kongresové centrum žije, zaplatilo úroky


Plán nesplnil loni ani hotel Holiday Inn, který je součástí komplexu, a centrum je jeho provozovatelem. Utržil 109 milionů korun a zaostal za předpoklady o 50 milionů. I hotel utrpěl propadem v kongresové turistice. Vedení centra přiznává, že se pro individuální turistiku nehodí.

KCP, jehož stoprocentním majitelem je Hlavní město Praha, si vzalo kvůli hostování obou brettonwoodských institucí v roce 2000 půjčky vy výši téměř tří miliard korun. Na lucemburské burze prodalo cenné papíry zhruba za dvě miliardy. Z nich platí každoročně v dubnu úrok. Zbytek závazků představují úvěry od finančních domů. Stát se na potřebné dostavbě a rekonstrukci finančně nepodílel. Výpadky v hospodaření proto kryl až do konce roku 2004 pražský magistrát. K 1. lednu 2011 splatilo centrum přes 2,3 miliardy, do konce roku 2014 však zbývá uhradit další dvě miliardy korun.

Největším individuálním věřitelem je Komerční banka, s jejíž pomocí přefinancovalo KCP v roce 2005 dosavadní úvěry a rozložilo jejich umořování do delšího časového období. Nová půjčka činila 700 milionů korun. Vedení centra přiznává, že si při obsluze dluhu pomáhá kontokorentním úvěrem od PPF banky, která mu tuto linku ve výši 25 milionů korun prodloužila letos v dubnu o další rok.

Rada hlavního města rozhodla, že KCP by mělo do konce května vypracovat nový plán oddlužení. Jde o další pokus poté, co zkrachovala snaha o příchod dvojice investorů Penta Group Investments a Zátiší Catering Group. Ti nabídli za majetek mimo hlavní budovu 1,2 miliardy korun a slíbili provozovat bývalý Palác po dobu 24 let. Jejich nabídka se však nelíbila ministerstvu financí, které s ní v únoru odmítlo souhlasit.

Autor: Tereza Zavadilová, Igor Záruba

Komentáře

Čtěte také

Erdogan ničí turecké soudnictví a právní stát, varují nejvyšší soudy v EU

Erdogan ničí turecké soudnictví a právní stát, varují nejvyšší soudy v EU aktualizováno

Předsedové nejvyšších soudů členských států EU vyzvali ve společném prohlášení tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, aby upustil od nezákonných postupů vůči svým domnělým… více

Mobilní web